Okleštěné Československo (1): Krátký život druhé republiky
Po mnichovském diktátu se Československo stalo zmrzačeným státním útvarem s okleštěnými hranicemi a mnoha vnitřními problémy
Po Mnichovské dohodě bylo Československo doslova gangstersky okleštěno. Z hranic musela ustoupit zaskočená, ale jinak velmi dobře připravená a k boji odhodlaná armáda. Po svém odchodu z pozic byla nucena nechat za sebou nejen hory, které po generace ztělesňovaly minulost a životní jistoty, nýbrž i pevnosti, jež byly vydávány za spolehlivou záštitu.
Politický systém
A co politika? Takzvané „hradní uskupení“ kdysi vedené Tomášem Masarykem a Edvardem Benešem se rozpadlo doslova během jediné noci. V jeho bývalém seskupení nyní již zavládla demoralizace, ideová bezradnost a dezerce, které nebylo možno překonat ani pevností a vírou těch, kdo v ní i nyní z těch či oněch důvodů setrvávali. Jedni se snažili rychle zapomenout na svou politickou minulost, aby se jim dařilo bez potíží i v nových poměrech. Druzí, hlavně ti mladší z druhé garnitury – například poslanec Ladislav Rašín nebo bývalý prezidentův tajemník Hubert Ripka – se zase radikalizovali a požadovali mnohdy protichůdná opatření od zastavení odstupování dalšího území až po převzetí moci.
K moci se postupně dostávaly konzervativní a krajně nacionalistické skupiny, které se snažily o změnu masarykovského demokratického uspořádání ve prospěch vlády „silné ruky“. Předmnichovský mocenskopolitický systém se začal mílovými kroky rozpadat. Nastala doba zkoušek charakterů. Najednou se vynořila řada politiků, kteří ještě donedávna vystupovali jako skálopevní stoupenci demokracie, ale v zápětí vystupovali jako radikální přívrženci nacismu. Rozvrat demokratického politického bloku velice omezil pozice těch vlasteneckých sil, které se snažily i v dané katastrofální situaci v maximálně možné míře uchránit nezávislost a celistvost státu a udržet alespoň část demokratických svobod.
