Odhalená tajemství vídeňské kuchyně: Kde se vzal štrúdl nebo Mozartovy koule?

Kancléř Metternich má dnes večer důležitou návštěvu. Na hosty chce udělat dojem. Okoukané sladkosti už ho ale přestaly bavit. Týmu svých kuchařů proto dává nečekaný příkaz: připravte nějaký nový originální dort! Jenže… šéfkuchař je nemocný. Co si v kuchyni mají počít? Jediný šestnáctiletý učeň Franz Sacher zachovává chladnou hlavu. Vzpomíná si na jeden zajímavý recept, který viděl ve staré kuchařské knize. Nemá sice všechny ingredience, ale nevadí: postup si upraví podle svého. Metternichovi hosté jsou lahodným dortíkem s marmeládou a čokoládovou polevou nadšeni!

Dědictví Osmanské říše

Osmanští Turci si sebou na válečné výpravy kromě zbraní a munice brávali také své kuchaře a pekaře. Jednou z jejich specialit bylo pečivo z listového těsta známé jako börek. Zachutnalo i lidem na dobytých územích na dnešním Balkáně a v Maďarsku. Protože ale nevěděli, jak přesně toto pečivo připravit, vznikaly nejrůznější börkem inspirované recepty.

Teprve v Rakousku někoho napadlo základní těsto doplnit kombinací jablek, skořice a rozinek. Dezert, kterému se kvůli způsobu přípravy začalo říkat Strudel neboli vír byl na světě! První známý recept na štrúdl pochází už z roku 1696. 

Stará placka s novou tváří

Recept na přípravu palačinek údajně okoukal kuchař maďarského hraběte Pála Esterházyho na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. v roce 1687. Francouzské crêpes vylepšil tím, že placku zesílil, potřel ji silnou vrstvou jahodové marmelády, výtvor sroloval a povrch ozdobil šlehačkou s ovocem. Protože se kuchař jmenoval Pallacini, nový dezert se začal nazývat po něm.

Příběh o Pallacinim, kuchaři s italským jménem, který se narodil v Rumunsku, pracoval v Maďarsku a inspiroval se francouzskou kuchyní, ukazuje na to, že si nikdo nemůže být zcela jistý, kde a jak vlastně palačinky vznikly! Placky na podobném principu se připravovaly už ve starověku a původ jména palačinka jazykovědci vystopovali až ve staré řečtině! 

Hudba obšťastňuje srdce, párek žaludky

V květnu 1805 postává dav zvědavců před výlohou nového vídeňského řeznictví na ulici Am Schottenfeld číslo 274. Řeznický mistr Johan Georg Lahner v obchodě vystavil uzenářskou novinku, o které v širokém okolí ještě nikdo neslyšel: párek. Zákazníci se jen hrnou, protože každý chce Lahnerovu novou podivnou klobásu ochutnat. Zakrátko párek s hořčicí a křenem nesmí chybět na stole žádného Vídeňana. Po městě se dokonce rozšiřuje pořekadlo, že zatímco tehdejší král valčíků, hudební skladatel Lanner obšťastňuje srdce, řezník Lahner zase jejich žaludky! 

Jmenovkyně slavného skladatele

Mozartovy koule – cukrovinka, kterou dnes ve Vídni najdete na každém kroku, ve skutečnosti nemá s rakouským hlavním městem co do činění. Pochází totiž ze Salzburgu. 

TIP: Chléb Schüttelbrot: Křupavý poklad z Jižního Tyrolska

Tatíčkem Mozartových koulí byl cukrářský mistr Paul Fürst. V roce 1890 poprvé nabídl svým hostům bonbón z pistáciového marcipánu, nugátu a tmavé čokolády, který na počest slavného salcburského rodáka pojmenoval jako Mozartovy koule. Na výrobu cukrovinky ale neměl ochranný patent a výborné bonbóny se tak brzy rozšířily do celého Rakouska.

Dnešní firma Mirabell například ročně vyrobí na třicet milionů kusů Mozartových koulí, které exportuje do třiceti různých zemí!