Obratní faetoni červenozobí: „Rajky“ západní polokoule
Ostrov Little Tobago je znám také jako Ostrov rajek. Opeřené krasavce z Nové Guineje zde už dnes neuvidíte, ale ornitologové sem s oblibou jezdí kvůli kolonii faetonů červenozobých, kteří mohou v eleganci s rajkami směle soupeřit
Jen zhruba 140 metrů vysoký a neobydlený ostrůvek Little Tobago se nachází v Karibiku, 2,5 km severovýchodně od pobřeží Tobaga, jenž je jedním ze dvou hlavních ostrovů státu Trinidad a Tobago. Jediný přístup k zdejším strmým útesům je možný motorovým člunem, který lze najmout v přístavu tobažského městečka Speyside. Sehnat člun není problém, ale relativně krátká plavba může být o to dobrodružnější. Při větrnějším počasí vlny směřují kolmo k přídi a člověk si užije pořádné houpání. Naštěstí už po cca 30 minutách přirážíme k malému molu v chráněném zálivu, kde vyskakujeme na pevnou zem. Strmou stezkou skrz les, jenž je tvořen stálezeleným, světlým a sušším porostem stromů, bambusů a keřů, vystupujeme na hřeben ostrova. Odtud si můžeme z výšky nějakých 120 metrů poprvé prohlédnout panorama ostrova.
Unikát ponechaný osudu
Ostrov Little Tobago, tedy Malé Tobago, není trvale obydlený, ale pravidelně jej navštěvují milovníci ptactva, fotografové a filmaři. Například část pátého dílu seriálu Život, který vyrobila televize BBC, je věnována právě zdejšímu prostředí. Důvodem „ornitologické popularity“ ostrova jsou skvělé podmínky pro pozorování mořských ptáků, jako jsou faetoni červenozobí, fregatky vznešené, terejové žluto- i červenonozí a další druhy. Hlavním lákadlem jsou ovšem právě faetoni, kteří na ostrově hnízdí.
Když se sem rozhodnete vyrazit, počítejte s celodenním výletem a vezměte si dost vody. Raději taky zaplaťte za odvoz až po návratu. Zajistíte si tak, že si přes noc nebudete nedobrovolně hrát na Robinsona Crusoe. V interiéru ostrova nenajdete žádnou vodu nebo občerstvení. Místo je zaplaťbůh tak odříznuté od civilizace, jak je to jen v této oblasti možné. Pro sledování avifauny je k dispozici několik polorozpadlých pozorovacích plošin a téměř zarostlých stezek. Z plošin lze poměrně slušně přehlédnout celou lokalitu a pořídit nějaké fotografie. Jde totiž o jedny z mála míst, kde jsou v ostnatých keřích, pokrývajících strmé svahy, vysekány průhledy.
Po stezkách i mimo ně
Pro zkušené návštěvníky obdobných míst, která jsou střípkem zachované přírody mimo všeobecnou lidmi řízenou skládku, je určitě překvapením absence zákazů a příkazů. Nemusíte si ani povinně zaplatit průvodce a nikdo dokonce nevybírá poplatky za vstup. Podle stavu stezek a rozpadajícího se vybavení je ostrov nejspíš ponechán divočině a z tohoto hlediska k němu zřejmě přistupují i zdejší úřady. Některé boční stezky byly úmyslně zaházeny ostnatými větvemi a některé už ani nebyly patrné. Funkční je jen jedna hlavní stezka přes hřeben k severní pozorovatelně. Ostatní jsou víceméně mimo provoz a značení neexistuje. Může se tedy stát, že se, jako v případě naší skupinky, jeden člen záhadně ztratí a nějakou dobu ponechává ostatní i sebe v nejistotě.
S trochou snahy lze najít i jiné, skryté stezky, které se hodí tak pro horské kozy. Po nich se dá trnitým porostem dostat až na hranu útesu. Skála je tu ale hodně zvětralá a často drží pohromadě jen díky kořenům okolních keřů. Je tedy potřeba dát pozor a nenechat se pozorováním ptáků strhnout až ke snaze napodobit je ve střemhlavém letu dolů.
Skrytá hnízda a letová dálnice
V lednu probíhá na Malém Tobagu hnízdění faetonů a při průzkumu ostrova je proto nezbytné dávat pozor na jejich hnízda. Často jsou umístěna pod kořeny, kameny nebo v husté vegetaci. Ačkoli faeton není žádný drobek a jeho bíločerné zbarvení není zrovna maskovací, ve změti vegetace a roztříštěného světla jej velmi snadno přehlédnete. Tím spíš, že nehybnost kusu sedícího na hnízdě je pozoruhodná.
O tom, jak blízko si faetoni připustí člověka k tělu, aniž by spustili poplach, jsem se přesvědčil při nalezení jedné z pozorovatelen. Když jsem se na ní začal pohodlně usídlovat, vyděsil mě ostrý skřek z bezprostřední blízkosti. Docela jsem se lekl a začal jsem pátrat, kvůli komu jsem tak pěkně nadskočil. Až po chvíli jsme zjistil, že některé páry si vybraly za ideální hnízdní místo prostor pod prkennou podlahou rozpadající se pozorovatelny. Když jsem se škrábal nahoru, to ještě ptáci „přešli bez komentáře“. Jakmile jsem se jim ale postavil 30 centimetrů nad hlavu, došla i jim trpělivost. V okolí se nacházelo ještě několik hnízd, a tak jsem se stáhnul hlouběji do lesa, abych nerušil. Faetoni si mě ale stejně brzy „našli“. Ukázalo se totiž, že stezku, která nechává trochu otevřeného prostoru, a po níž jsem se sám pohyboval, využívají ptáci jako letovou trasu k hnízdům, ukrytým hlouběji v lese…
Leť, leť, leť!
Kolem třetí hodiny odpoledne se z moře začínají vracet první ptáci s úlovkem ryb nebo olihní. Nemají to ale snadné, protože na cestě k hnízdu se musejí probít přes hlídkující fregatky vznešené. Tito vzdušní piráti hlídkují ve velké výšce a napadají vracející se faetony a tereje. Nechtějí je zabít, jen připravit o kořist. Fregatky jsou silnější a větší, faetoni mrštnější. Velká šance menších ptáků spočívá ve faktu, že fregatky nemají dobře impregnovaná křídla. Těsně nad vodní hladinou jsou si tak méně jisté, protože se nechtějí namočit. Jestliže se menšímu a obratnějšímu faetonovi podaří manévrovat mezi vlnami těsně nad hladinou a dosáhnout útesu, obvykle má vyhráno. Když se ale nechá nachytat ve větší výšce, fregatky z něj často úlovek doslova vytřepou.
Ideální podmínky na pozorování jsou hlavně ráno a pak mezi třetí až čtvrtou hodinou odpoledne. Kolem páté divadlo končí. Po dobu „představení“ vás ale aktéři vtáhnou naplno do děje. Při sledování vzdušné akrobacie faetonů a drsných útoků fregatek, jsem se přistihl, jak si mumlám: „Leť sakra, zdrhej...“ Faetoni ale moje fandění nepotřebovali. Efektivita útoků fregatek nebyla nijak vysoká a za celý den jsem byl svědkem jen dvou úspěšných útoků. Při jednom přišel o svou kořist faeton, při druhém terej žlutonohý.
Jak se z Little Tobaga stal Ostrov rajek
Anglický název Bird of Paradise Island, jak je také by Little Tobago znám, měl být domovem rajek. Ptáci z opačného konce světa zde nějakou dobu skutečně žili. V roce 1909 se Sir William Ingram, majitel kakaových plantáží na Trinidadu, rozhodl vysadit na ostrově lovem ohrožené rajky velké (Paradisea apoda) z Nové Guineje. V září téhož roku zde vypustili spolu s Wilfredem Frostem 24 párů rajek, které se rychle staly hlavní turistickou atrakcí ostrova.
TIP: Karibik býval plný zajímavých savců: Dokud sem nedorazili lidé
Aby myšlenka mohla pokračovat, v roce 1928 předali Ingramovi dědicové ostrov lidu Tobaga a v roce 1929 byl vyhlášen přírodní rezervací – s plnou ochranou a zákazem stavební činnosti. Před lidmi tak unikátní kolonie rajek na západní polokouli chráněná byla, ale kvůli predaci a bouřím se stav ptáků postupně snižoval, a to až do úplného konce. Poslední záznam je z roku 1981. Hlavní podíl na vyhynutí má pravděpodobně hurikán Flora (1963), který zdecimoval oba ostrovy a téměř zapříčinil vyhynutí kolibříka běloocasého.
Faeton červenozobý (Phaethon aethereus)
- Řád: Faetoni (Phaethontiformes)
- Čeleď: Faetonovití (Phaethontidae)
- Velikost: cca 50 cm; rozpětí křídel 95–105 cm
- Příbuzenstvo: Faeton červenozobý je jedním ze tří druhů faetonů. Jeho nejbližšími příbuznými jsou f. žlutozobý (Phaethon lepturus) a f. červenoocasý (Phaethon rubricauda).
- Kde žije: V tropických pobřežních oblastech jižního Atlantiku (Phaethon aethereus aethereus), ve východním Atlantiku, Karibiku a východním Pacifiku (Phaethon aethereus mesonauta) a v Rudém moři, Perském zálivu a u Arabského moře (Phaethon aethereus indicus). Klíčové populace se nachází na Galapágách a Kapverdských ostrovech.
- Způsob života: Patří mezi pelagické druhy, což znamená, že většinu života tráví na otevřeném moři, loví ryby, olihně a někdy ve vzduchu chytá létající ryby. Na pevninu se vydává jen vyhnízdit. Má krátké nohy a chodí dost obtížně. Oč hůře chodí, o to lépe ovšem létá.
- Hnízdění: Inkubace trvá 42–44 dnů, snáší 1 vejce. Hnízdí co nejblíže k hraně útesu tak, aby mohl snadno vzlétnout. Hnízdo je ukryto pod kořenem, ve vegetaci, v dolíku apod.
- Početnost: Jeho početní stav se odhaduje na 7 500 jedinců. Vzhledem k roztříštěnosti výskytu je toto číslo odhadem, každopádně je ze všech faetonů nejméně hojný.
- Stav: V červeném seznamu IUCN je zařazen jako LC – málo dotčený.