Obnovené památky: Kamenné klenoty zrozené z popela

Kláštery, kostely, chrámy, amfiteátry – jen málokde se válečné běsnění podepisuje tak viditelně jako právě na kulturních symbolech doby. Některé však měly štěstí: V ruinách neskončily na věky, ale byly znovu postaveny tak, aby se co nejvíc přiblížily své dřívější kráse

04.11.2016 - Kateřina Vašků



Protestantská chlouba Saska

Památka: kostel Frauenkirche
Kde: Drážďany, Německo

Frauenkirche neboli kostel Panny Marie v Drážďanech z 12. století byl dlouho symbolem saské metropole. Původně dřevěný svatostánek prošel přestavbou v románském, gotickém i barokním slohu, kdy jej ozdobila obdivuhodná kopule vážící 12 tisíc tun. Nepřečkal však nálet v únoru 1945. Na následujících 45 let se hromada trosek stala památníkem připomínajícím druhou světovou válku. Po roce 1989 započala rekonstrukce, jež se dnes považuje za jednu z nejkomplikovanějších v dějinách architektury. Třicátého října 2005 pak mohl být protestantský svatostánek, kde hrál na varhany i J. S. Bach, znova vysvěcen. 

Sláva a krev Polska

Památka: Královský hrad
Kde: Varšava, Polsko

Královský hrad ve Varšavě byl dlouhá staletí symbolem moci a sídlem polských monarchů. Jeho původní renesanční podoba z let 1568–1572 doznala pozdějších změn v barokním slohu. Hrad úspěšně přečkal rusko-polské konflikty, švédské obléhání i napoleonské války, smrtelnou ránu mu však zasadila druhá světová válka – roku 1939 po bombardování téměř kompletně vyhořel. Navíc byly po potlačení Varšavského povstání v roce 1944 na Hitlerův pokyn odstřeleny i jeho poslední zbytky. Na zmrtvýchvstání čekala památka až do roku 1971, kdy započaly práce na její replice, a od roku 1988 opět zdobí centrum Varšavy. 

Zapomenutý divadelní obr

Památka: amfiteátr
Kde: Uthina v Tunisku

Město Uthina vyrostlo na území dnešního Tuniska za vlády císaře Augusta jako kolonie pro vysloužilé římské vojáky, a dočkalo se tedy všech vymožeností své doby – centrálního paláce, lázní a především amfiteátru. Ačkoliv je mnohem méně známý než slavná aréna El-Džem, stále se jedná o úctyhodnou stavbu o rozměrech 113 × 90 m, která kdysi pojala 16 tisíc diváků. Památku archeologové znovu objevili teprve v roce 1993 a již prošla částečnou rekonstrukcí – obnovou sedadel. 

Strážkyně konce světa

Památka: katedrála sv. Petra
Kde: Kolín nad Rýnem, Německo

Ačkoliv nebyla zničena úplně, utržila katedrála sv. Petra v Kolíně nad Rýnem při bombardování Německa v roce 1945 četné šrámy. Celkem 14 přímých zásahů vážně poškodilo její interiér a střecha zcela shořela. Svatostánek, jehož základy byly položeny už roku 1248, se podařilo dokončit až v roce 1880 a po čtyři následující roky mu jeho 157metrové věže zajišťovaly titul nejvyšší stavby světa. Ukrýval také řadu cenností, včetně údajných ostatků biblických tří králů. Nálety naštěstí masivní chrám přečkal a následná rekonstrukce mu vrátila původní podobu. Pro nás všechny je to dobrá zpráva – pověst totiž praví, že až tato německá chlouba spadne, nastane konec světa…

Čtyřnásobné zmrtvýchvstání

Památka: klášter Montecassino
Kde: Cassino, Itálie

Klášter Montecassino založil již roku 529 svatý Benedikt z Nursie nedaleko města Cassino, jež leží asi 130 km jihovýchodně od Říma. Bitva o klášter v roce 1944 pak patřila k nejdelším a nejkrvavějším střetům druhé světové války. Strategická poloha na vyvýšeném kopci však způsobila, že bylo místo několikrát zničeno i předtím – už roku 584 jej vydrancovali Langobardi a později lehlo popelem ještě třikrát. Naposledy tedy hrálo v jeho zkáze roli rozhodnutí Spojenců klášter bombardovat proto, že jej údajně obsadili Němci. Každopádně, díky poválečné rekonstrukci vznikla věrná kopie památky a v roce 1964 ji mohl papež Pavel VI. znova vysvětit.  

Vzpomínka na Viléma Dobyvatele

Památka: kostel Saint-Gervais
Kde: Falaise, Francie

Normandie je doslova posetá svatostánky, jejichž historie sahá až do 11. století i hlouběji. Patří k nim také kostel Saint-Gervais ve Falaise, postavený na popud Viléma Dobyvatele (tamního rodáka) krátce po dobytí Anglie v roce 1066. Původně románská a později gotická stavba zdobila město dlouhá staletí, než v roce 1944 padla za oběť leteckým soubojům druhé světové války. Robustní konstrukce kamenných zdí naštěstí vydržela a v následujících desetiletích se podařilo vrátit památce původní podobu.

Zkáza pod černou vlajkou

Památka: Belův a Baal-Šaminův chrám, vítězný oblouk a další
Kde: Palmýra, Sýrie

Syrská Palmýra, někdejší antické obchodní centrum, patřila donedávna k nejzachovalejším ukázkám římské architektury. Loni však do oblasti vstoupili příslušníci tzv. Islámského státu s těžkou technikou a proslulé symboly umění a kultury mizely jeden po druhém v prachu. Lidstvo tak přišlo o vítězný oblouk starý dva tisíce let či o Belův a Baal-Šaminův chrám. Zmíněné památky byly ovšem velmi dobře probádány a zdokumentovány, a rekonstrukce tak prý bude alespoň v některých místech možná. „Znovu postavíme dva chrámy, a to s podporou UNESCO a dalších mezinárodních organizací. Jsme rozhodnuti přivést Palmýru zpět k životu,“ prohlásil Maamoun Abdul-Karim, generální ředitel syrských památek a muzeí. Obnova zmíněných svatostánků podle něj nepotrvá déle než pět let.

Témata


Další články v sekci