O děti a o moc: Pozadí známého sporu Ludmily a Drahomíry
Stejně jako za dnešních dní, ani ve středověku si snacha s tchyní nemohly přijít na jméno
O skonu svaté Ludmily i jejího vnuka Václava se dovídáme pouze z legend. A protože ty se psaly za cílem oslavovat toho kterého světce, autor si příběh často přibarvoval. Proč? Aby byl přece poutavější! V nám známých textech je proto Ludmilino chování líčeno jako andělské za všech okolností. Jaksi se v nich ale zapomnělo, že v dospělosti prodělala nemoc známou jako endokranióza. Ta způsobuje časté a prudké záchvaty vzteku a změny nálad.
Snacha touží po moci
Je tedy zarážející, že po smrti knížete Vratislava kmenové shromáždění rozhodlo o svěření výchovy budoucího následníka trůnu Václava do rukou jeho zřejmě duševně labilní babičky! Ustoupily snad v pozdním věku příznaky choroby? Proč by se ale potom Drahomíře tolik nelíbilo, že její syny bude vychovávat právě Ludmila? Drahomíra toužila usednout na trůn a ovlivňovat chod země, Ludmila raději v klidu rozjímala o Božích přikázáních. Své snaše proto sdělila, že o trůn nestojí, a stáhla se na Tetín, hradiště nepříliš vzdálené od Prahy. Tam chtěla spokojeně dožít. Její přání ale vyslyšeno nebylo. V noci na 16. září 921 skupina Drahomířiných družiníků vnikla do hradiště. Vyrazili dveře Ludmiliny ložnice, aby následně dokonali dílo hrůzy. Ludmilu uškrtili jejím vlastním závojem.
Jaký byl vlastně motiv vraždy? Nemohlo jít o něco víc, než jen o vliv na výchovu dospívajících synů? Těžko. Drahomíra si dobře uvědomovala, že právě ta může mít zásadní podíl na budoucích politických záležitostech. A s Ludmilou se lišily nejen naturelem – shodnout se nemohly ani v postojích k německým vévodstvím – Bavorsku a Sasku, která se o české země dohadovala. Vládychtivá Drahomíra brojila za Sasko, konzervativní Ludmila za Bavorsko. Kromě toho v celé věci mohla zafungovat snašina přehnaná ambicióznost, závist a mateřská touha mít své děti na blízku! Dost možná z nich ale jen chtěla bez babiččina vměšování vychovat dobré vladaře.
