Nové simulace spojují vznik Saturnových prstenců se srážkou dvou ledových měsíců
Úchvatné Saturnovy prstence možná vznikly v době, kdy po Zemi běhali dinosauři. Podle vědců z NASA jsou pozůstatkem srážky dvou měsíců před několika sty miliony let.
Uhrančivé Saturnovy prstence lze spatřit i ve skromném amatérském dalekohledu. Jsou jedním z nejvíce fascinujících objektů celé Sluneční soustavy. Přesto doposud není úplně jasné, jak tyto útvary z ledu, balvanů a prachu vlastně vznikly. Odpověď na tuto otázku možná nyní přináší nový výzkum mezinárodního týmu odborníků, který využil výpočetní sílu superpočítačů.
Nedávná velmi úspěšná mise meziplanetární sondy Cassini přinesla nové poznatky a informace o stáří prstenců Saturnu a jeho měsíců. Ukázalo se, že jsou relativně velmi mladé, alespoň v astronomickém pojetí času. Zároveň ale vyvstaly i nové otázky, týkající se okolností vzniku prstenců a měsíců tohoto elegantního plynného obra.
Simulace srážky měsíců
Jacob Kegerreis z Amesova výzkumného centra NASA a jeho spolupracovníci zapojili do hledání odpovědí britské superpočítačové centrum Distributed Research using Advanced Computing (DiRAC) na Durhamské univerzitě. Díky tomu mohli vědci modelovat scénáře vzniku Saturnových prstenců a měsíců ve více než stokrát větším rozlišení než v předešlém výzkumu. Na základě superpočítačových simulací dospěli badatelé k závěru, že prstence vznikly srážkou dvou měsíců před několika sty miliony let. Výsledky výzkumu vědců NASA zveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal.
Dnešní Saturnovy prstence se nalézají uvnitř oblasti, kterou vymezuje Rocheova mez. Gravitační síla je zde natolik účinná, že likviduje jakákoliv větší tělesa. Materiál, který obíhá kolem Saturnu za Rocheovou mezí, se může shlukovat a vytvářet měsíce. Badatelé simulovali více než 200 různých variant srážek dvou měsíců na orbitě Saturnu a zjistili, že v řadě případů dochází k rozptýlení potřebného množství ledu a vytvoření prstenců.
TIP: Výzkum sondy Cassini přinesl odpověď: Prstence Saturnu jsou opravdu velmi mladé
Vědci jsou přesvědčeni, že právě drtivá srážka dvou měsíců dobře vysvětluje vznik prstenců, jak je dnes pozorujeme a přináší i uspokojivou odpověď na otázku, proč jsou prstence tvořené převážně ledem. „Scénář srážky vede k vytvoření prstenců obsahujících velké množství ledu,“ potvrzuje Vincent Eke z Durhamské univerzity. „Když se srazí ledové měsíce, led se rozptýlí dál, než suť z jejich kamenných jader.“
