Noční obloha v únoru: Po stopách nerozlučných synů spartské královny Ledy
Noční nebe v únoru je jako stvořené k průzkumu souhvězdí, které podle řecké báje znázorňuje syny spartské královny Ledy.
Noční nebe v únoru nabídne kromě hvězd i několik nápadných planet. Večer na sebe strhne pozornost zářivá Venuše nad jihozápadem, jejíž jasnost dosáhne v polovině února letošního maxima v hodnotě −4,6 mag. Budete-li ji sledovat alespoň několik dní, zjistíte, že se rychle vzdaluje od horizontu a přes souhvězdí Vodnáře míří do sousedních Ryb, kde setrvá po celý únor. Na své cestě hvězdnou oblohou se potká se Saturnem, další planetou usazenou ve Vodnáři.
Po většinu noci bude vidět také Jupiter v souhvězdí Býka a z nebe se vytratí až k ránu. Uran bude viditelný v první polovině noci a Neptun večer nad jihozápadem. Únorové noci však jednoznačně opanuje Mars, viditelný v Blížencích.
Po stopách nerozlučných Blíženců
Blíženci patří mezi zvířetníková souhvězdí, na ekliptice se nacházejí mezi Rakem a Býkem. Nejlépe se dají pozorovat v únoru a nejvýraznější stálice souhvězdí vytvářejí na obloze nepravidelný obdélník. Nejsnáze však Blížence identifikujete pomocí dvou nejjasnějších hvězd, Kastora a Polluxe, jež od sebe na nebi dělí jen 4,5°.
Podle řecké báje znázorňuje obrazec dvojčata Kastora a Polluxe, syny spartské královny Ledy a bratry trojské Heleny. Polluxe zplodil Zeus, který Ledu svedl v podobě labutě. Kastor měl podle jedné z verzí za otce také Dia, podle jiné královnina manžela Tyndarea. Ve druhém případě byl tedy, na rozdíl od Polluxe, smrtelný. Po bratrově skonu nechtěl Pollux sám pobývat mezi bohy, proto oba sourozenci střídavě putují mezi Olympem a podsvětím.
Hvězdy a zajímavé objekty
Oranžový obr Pollux představuje sice v Blížencích hvězdu Beta, je však jasnější než Kastor coby Alfa. Dosahuje 1,1 mag a jde o Zemi nejbližšího hvězdného obra, vzdáleného 34 světelných let. Průměrem překonává Slunce asi devětkrát a hmotností dvakrát. Jeho naoranžovělou barvu lze rozlišit už při pohledu pouhýma očima. Jedná se o osamocenou stálici, zatímco Kastor tvoří složitou šestinásobnou soustavu: Viditelné složky A, B a C jsou samy spektroskopické dvojhvězdy. Při pohledu bez přístroje se však Kastor jeví jako jeden světelný bod, dosahující 1,6 mag.
Už při pozorování amatérským dalekohledem je možné rozlišit několik zajímavých objektů: například vícenásobný hvězdný systém Kastor, pozoruhodnou planetární mlhovinu NGC 2392 či jednu z nejkrásnějších otevřených hvězdokup M35.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. února | 7 h 21 min | 16 h 40 min |
| 15. února | 6 h 59 min | 17 h 03 min |
| 28. února | 6 h 34 min | 17 h 25 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 18. února v 11:06 SEČ vstupuje do znamení Ryb.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 5. února | 9 h 55 min | 0 h 52 min |
| Úplněk | 12. února | 16h 53 min | 7 h 19 min |
| Poslední čtvrt | 20. února | 1 h 06 min | 9 h 16 min |
| Nov | 28. února | 6 h 51 min | 18 h 13 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný na konci února večer nízko nad západem
- Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
- Mars – viditelný po celou noc
- Jupiter – viditelný téměř po celou noc kromě rána
- Saturn – do poloviny února viditelný večer nad jihozápadem až západem
- Uran – viditelný v první polovině noci
- Neptun – viditelný večer nad jihozápadem
Zajímavé úkazy v únoru 2025
- 1. a 2. února – seskupení úzkého měsíčního srpku, Venuše a Saturnu na večerní obloze nízko nad západem; 1. 2. se tělesa shromáždí na ploše o průměru 11° a 2. 2. na ploše o průměru 22°; zhruba 3,5° jihovýchodně od Venuše bude v dalekohledu pozorovatelný i Neptun
- 5. února – setkání Měsíce v první čtvrti a Uranu na večerním nebi nad jihozápadem, nejblíž (4,1°) si budou okolo 21:00 SEČ; Uran viditelný pouze v dalekohledu
- 6. února – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na noční obloze, nejblíž (4,7°) si budou v okamžiku západu za severozápadní obzor 7. 2. ve 3:30 SEČ; poblíž pozorovatelný i Aldebaran z Býka
- 9. února – setkání Měsíce, Marsu a Polluxe z Blíženců na nočním nebi, Měsíc nejblíž Marsu (0,4°) okolo 20:00 SEČ
- 12. února – úplňkový Měsíc poblíž Regula ze Lva na noční obloze
- 15. února – Venuše dosáhne maximální jasnosti v roce 2025, konkrétně −4,6 mag
- 17. a 18. února – ubývající Měsíc poblíž Spicy z Panny na nočním nebi
- 21. února – Měsíc krátce po první čtvrti poblíž Antara ze Štíra na ranní obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
