Největší milostné průšvihy historie: Jaké dvojice se raději neměly potkat?

Některé milostné příběhy vstoupily do dějin jako symboly zklamaných nadějí. Některé dějinami dokonce náležitě zahýbaly. A jiné byly jednoduše pro smích.

Tlustý král a kobyla z Flander

Jindřich VIII. a Anna Klévská

Anna Klévská se na seznamu vhodných nevěst pro krále Jindřicha VIII. ocitá z politických důvodů. Král si Annu vybere podle portrétu, na němž jí však malíř Hans Holbein mladší poněkud zalichotil. Setkání příštích manželů je proto fiaskem. „Nic v sobě nemá pěkného a vypadá špatně zepředu i zezadu. Její tělo nemá nic, co by vyvolalo jakékoli touhy,“ popíše Jindřich dojmy ze svatební noci. Ano, ženu, která se mu nelíbí, nevoní mu a vyslouží si u něj přezdívku „flanderská kobyla“, si v roce 1540 skutečně vezme. I proto, že už se nedokáže vyvléct ze svatební smlouvy.

Že to s tlustým a nepřitažlivým panovníkem nijak nevyhrála ani Anna, to je věc druhá. Ale „flanderská kobyla“ uvažuje pragmaticky. Přistoupí na velkorysé vyrovnání. Neuplynulo ani půl roku od svatby a Anna je zase volná. Navíc se dvěma paláci, služebnictvem a trvalým příjmem. V rukou kata nakonec skončí jen lord Cromwell, který sňatek dojednal.

Kde bere ta svá těhotenství?

Car Petr a Kateřina Veliká

Sofii Frederice Augustě, šlechtičně s nevýznamným titulem Anhaltsko-zerbstské princezny, vyjde v roce 1744 šťastná hvězda. Carevna Alžběta I. si ji zvolí jako manželku pro svého syna Petra. Mladá princezna konvertuje k pravoslaví, učí se rusky, přijímá jméno Kateřina Alexejevna. Svatba se koná 21. srpna roku 1745 a hostům se naskýtá tragikomický obraz: Nádherná mladá žena a vedle ní poďobaný neurotický mladíček. Tráví hodiny hrou s dřevěnými vojáčky, příliš se nemyje a rozhodně nenaplňuje představu příštího panovníka širé Rusi… Kateřina se však snaží. Manželé se spřátelí, ale jejich intimní soužití je nulové. Nakonec Kateřina přece jen otěhotní. Osm let po svatbě! Přesto se spekuluje, že otcem není carevič. „Pánbůhví, kde moje žena bere ta svá těhotenství,“ přiživuje drby opilý Petr.

Spiknutí důstojníků, při němž je Petr uvězněn a posléze zabit, otevře Kateřině cestu k trůnu. A řada milenců výjimečné ženy, která se stane slavnou vládkyní Ruska, je dodnes pověstná.

Slaboch a intrikánka

Karel IV. Španělský a Marie Luisa Parmská

Karel IV. Španělský má v dějinách nezáviděníhodné postavení slabocha, kterému „vyfoukla“ trůn jeho žena s milencem. Byl velký a silný, ale nevynikal bystrostí. Přesto je předurčen pro španělský trůn. V roce 1765 si bere za manželku třináctiletou sestřenici Marii Luisu Parmskou. Ta vedle svého nerozhodného manžela vyrůstá ve schopnou intrikánku. A alespoň podle Goyova portrétu i v mimořádně nehezkou ženu. Luisa postupně přebírá vládu. Zdatně jí při tom sekunduje její milenec, důstojník Manuel Godoy. Král se však vzdává moci s úlevou: prohlašuje, že si cení Godoyových schopností. Dvoru je ovšem pro smích. Královnin poměr je veřejným tajemstvím a o Godoyových státnických kvalitách nikdo nic neví. Karel nakonec abdikuje ve prospěch svého syna Ferdinanda. Dožije v exilu v podivném soužití s Marií Luisou, Godoyem a jeho další milenkou s dítětem.