Největší krokodýli světa: Rekordmani současnosti i minulosti
Krokodýli jsou od nepaměti opředeni mnoha mýty, smyšlenými i pravdivými historkami. Není divu. Vždyť i dnes je těžké s jistotou určit, jaké maximální délky mohou dorůst a který z existujících druhů je nezpochybnitelným velikostním rekordmanem
Již dávní cestovatelé navštěvující odlehlé končiny Afriky, Ameriky, Asie i Austrálie, se setkávali s fantastickými zkazkami domorodců o deseti, dvanácti nebo i čtrnáctimetrových krokodýlech. Sami cestovatelé si pro zvýšení prestiže ještě něco přidávali a o krokodýlí latinu tedy nebyla nouze. Jaká je ale realita? Mohou současní krokodýli dosahovat takových rozměrů?
Podle lebky to nepůjde
Jedna věc jsou neověřené informace, jiná ovšem jasné důkazy. Tady mohou posloužit důvěryhodná svědectví více osob, nejlépe vědců, nebo místních úředníků, kvalitní fotodokumentace, v ideálním případě zajištění živého jedince nebo alespoň kompletní kostry. Častěji než kostry jsou v muzeích i soukromých sbírkách zastoupeny krokodýlí lebky. Nabízí se tedy jednoduché řešení. Jestliže u jednotlivých druhů známe poměr délky hlavy k délce celkové, není nic snazšího než na příslušnou lebku aplikovat odpovídající koeficient a máme výslednou délku krokodýla. Řešení lákavé, ale bohužel zcela nepoužitelné.
Potíž je v tom, že u jednotlivých zvířat v rámci druhu je poměr částí těla odlišný. A to výrazně. Výzkumy a měření totiž prokázaly celkem běžnou existenci poměrně malých jedinců s překvapivě velkou hlavou a naopak jsou zdokumentovány velké exempláře s malými hlavami. Konkrétní případ najdete ve viváriu Crocosaurus Cove v severoaustralském Darwinu. Jeden z místních samců krokodýla mořského, jménem Chopper, měří úctyhodných 5,5 m při váze 790 kg a odhadovaném věku 80 let. Už na první pohled si ale všimnete jeho malé hlavy, která by obvykle odpovídala délce téměř o metr kratšího jedince.
Kousky přes sedm metrů?
Pojďme si tedy představit jednotlivé kandidáty, kteří by na pozici největšího krokodýla světa mohli aspirovat. Ať už je pomyslným vítězem kterýkoliv z nich, jedno je jisté – vždy to bude samec. Samice krokodýlů jsou vždy menší, u některých druhů dokonce podstatně.
Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) je bez diskuse největším africkým druhem. Maximální uváděná délka hovoří o šesti metrech, ale s důkazy to bude horší. Prokazatelně můžete i v současnosti na některých místech Afriky potkat exempláře o délce 5,5 metru.
Krokodýl americký (Crocodylus acutus) je zřejmě největším predátorem amerického kontinentu, jenž obývá především střední Ameriku a velké Karibské ostrovy. Na pacifickém pobřeží Kostariky, v ústí řeky Rio Tarcoles žije asi šedesátiletý samec, který měří 5,2 metru a chybí mu dvacet centimetrů ocasu. Místní průvodce mi o zubatých predátorech vyprávěl historku. V roce 1985, kdy ještě jako chlapec žil s otcem-rybářem u severněji situované řeky Rio Tempisque, uhynul na pláži místní krokodýlí patriarcha. Zřejmě sešlostí věkem. Změřili ho a došli k výsledku 7,21 metru. Fotografie nebo jiný důkaz chybějí, ale pravdivost zprávy vyloučit nelze. I jiné zdroje uvádějí u krokodýla amerického z jiných lokalit maximální délku až 7,5 metru.
Nesourodá trojice
Krokodýl orinocký (Crocodylus intermedius) žije pouze v Kolumbii a Venezuele. Dnes je v přírodě velmi vzácný a v žádné evropské zoo není chován. Jde prokazatelně o velký druh, vždyť již zpráva asistenta slavného německého přírodovědce Alexandra Humboldta z roku 1800 hovoří o zdokumentovaném exempláři dlouhém 6,78 metru.
Gaviál indický (Gavialis gangeticus) je dobře znám návštěvníkům Zoo Praha, ale v přírodě je takřka vyhuben. Obecné údaje v odborné literatuře sice hovoří až o možné sedmimetrové délce, ale realita je podstatně skromnější. Neexistuje totiž žádný ověřený důkaz o existenci jedince delšího než pět metrů.
Krokodýl úzkohlavý (Tomistoma schlegelii) bezpochyby patří mezi krokodýlí obry. V londýnském Britském muzeu uchovávají lebku o délce 84 cm, což je dokonce nejdelší známá lebka současného krokodýla na světě. Délka zvířete není známá, ale dá se odhadnout na 5,3 až 5,8 metru. V Zoo Dvůr Králové Nad Labem je chován relativně mladý samec, který ovšem i tak stihl překonat délku čtyř metrů a dále roste.
Mýtus, nebo pravda?
Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) je jedním z neslibnějších kandidátů na vítěze, i když samice tohoto druhu jen zcela výjimečně přesahují délku tří metrů. Samci jsou naproti tomu opravdoví Goliášové. Známý a respektovaný znalec krokodýlů Romulus Whiteker v roce 1980 osobně zaznamenal událost, kdy rybáři v Papui Nové Guinei na řece Fly River našli ve svých sítích utopeného samce o váze jedné tuny a délce 6,2 metru. Stejně velký jedinec byl usmrcen pytláky v australském Severním teritoriu v roce 1973. Jeho lebka o délce 64,4 cm je dnes vystavena ve viváriu Crocosaurus Cove v centru Darwinu.
V červenci 1953 dáma jménem Kristin Pawlowski údajně zastřelila na řece Norman River, ústící do Carpenterského zálivu v australském svazovém státu Queensland, zvíře o délce 8,63 metru. Dnes je ve městečku Normanton, za účelem povzbuzení turistického ruchu, vystavena kýčovitá replika zabitého obra, nicméně jasný důkaz o deklarované velikosti zvířete neexistuje. Neznamená to ovšem nutně, že jde o pustý výmysl. Není těžké představit si situaci, kdy lovecká výprava o několika lidech na menší lodi skutečně zastřelí takto velkého krokodýla. Dostat v liduprázdné divočině dvoutunové zvíře z vody na břeh je opravdu nereálné a v roce 1953 zdaleka nebyly fotoaparáty tak běžné jako v současnosti.
Kdo je největší?
Dokážeme tedy najít uspokojivou odpověď na otázku, který ze současných druhů krokodýlů je největší? Jen stěží. Krokodýli se v průměru dožívají shodného věku jako lidé. V prvních dvaceti letech života rostou poměrně rychle, pak se růst zpomaluje třeba jen na dva centimetry ročně. K dosažení maximální velikosti tedy potřebují hodně času. Všichni zdokumentovaní obři byli, nebo jsou, staří 50 až 70 let.
TIP: Proč se nebezpeční krokodýli vracejí zpět k lidským obydlím
Od čtyřicátých do sedmdesátých let dvacátého století byli krokodýli intenzivně loveni zejména pro ceněnou kůži. Zároveň, v důsledku lidské populační exploze v rozvojových zemích, byla zničena značná část původních biotopů, která byla jejich přirozeným domovem. Řada zástupců velkých druhů, zejména krokodýl orinocký, krokodýl úzkohlavý a gaviál indický byla ve volné přírodě takřka zdecimována. Novodobí obři zatím neměli dostatek času dorůst do impozantních rozměrů svých předků.
Giganti dávných dob
Současní krokodýli, byť zastoupeni rekordmany svého druhu, jsou pouhými trpaslíky v porovnání s prastarými, dnes již neexistujícími druhy rodů Deinosuchus, Terminonaris nebo Sarcosuchus. Ti skutečně dorůstali 12 metrů a zdatně konkurovali velkým masožravým dinosaurům. Zakončeme malým kvízem. Jakou hmotnost odhadnout u dvanáctimetrového krokodýla? Malá nápověda: 1,5 metru dlouhý krokodýl váží zpravidla 10 kg, třímetrový 100 kg, šestimetrový 1000 kg. Kolik by tedy asi mohl vážit dvanáctimetrový?