V roce 1950 objevil americký astronom Arthur Hoag zajímavý objekt, který se jevil buď jako planetární mlhovina, nebo podivný hvězdný ostrov. S rozvojem pozorovací techniky se ukázalo, že správná je hypotéza číslo dvě, a tzv. Hoagův objekt se stal prvním zástupcem nové třídy prstencových galaxií.
Na snímcích vypadá jako difuzní galaktické jádro s průměrem asi 17 tisíc světelných roků, obklopené téměř ideálně symetrickým prstencem stálic s náznakem spirální struktury s průměrem přes 100 tisíc světelných let. Rádiová pozorování navíc odhalila, že hvězdný prstenec obepíná ještě jeden větší, tvořený neutrálním vodíkem.
TIP: Jaký tvar galaxie je nejběžnější?
Původ podivného vzhledu Hoagova objektu zůstává nejasný. Prvotní hypotéza, že jde o případ galaktické srážky s mnohem menším hvězdným ostrovem, který se s velkou diskovou galaxií střetnul prakticky podél zorné přímky, naráží na nevysvětlitelné rozpory v detailních sledováních. Jiní astronomové navrhují, že se útvar vyvinul z extrémní spirální galaxie s příčkou, ale ani tato možnost nevysvětluje všechny vlastnosti pozorovaného objektu.
