Nejfotogeničtější tvář Kodaně: Jaká je historie malé mořské víly?
Malá mořská víla sedí na kamenném balvanu a melancholicky pozoruje plující lodě. Překvapí vás, jak je slavná socha drobounká a něžná!
Všichni ji známe. Někteří z pohádky Hanse Christiana Andersena, mnozí i z kodaňské Dlouhé promenády. Není to ale žádná mladice! Sochu malé mořské víly si v roce 1909 objednal Carl Jacobsen, syn zakladatele proslulého dánského pivovaru Carlsberg, známý také jako vášnivý sběratel umění a filantrop. Byl doslova uchvácen baletním představením, jehož děj čerpal z Andersenovy pohádky. Bronzová socha váží 175 kg a je vysoká 1 metr a 65 centimetrů. S velkou pompou ji odhalili v malém záhybu kodaňského přístavu v září 1913.
V přístavu nahá? Ani za nic!
Roli víly ztvárnila v baletu kodaňského Národního divadla, které Carla Jacobsena tak uchvátilo, primabalerína Ellen Priceová. Proto byla také vybrána, aby sochaři Edvardu Eriksenovi, který získal od pivovarníka Jacobsena tuto lukrativní zakázku, stála modelem. Když se ale tanečnice dozvěděla, kde bude její nahá socha umístěna, odmítla dále pózovat a souhlasila pouze s použitím svého obličeje. Tělo tedy dílu propůjčila náhradnice: sochařova krásná manželka Eline.
Terč vandalů i recesistů
Za svého stoletého posedávání si socha užila mnohé. Od šedesátých let minulého století se několikrát stala terčem recesistů. Například v roce 1961 jí někdo nabarvil vlasy na červeno, později nedobrovolně vystřídala i další „módní přelivy“. Zahalili ji také do muslimské burky, nasadili jí brýle či dostala darem vibrátor.
TIP: Malá mořská víla zbrocená krví: Drsný protest ochránců velryb
Mnohem nepochopitelnější jsou ovšem útoky vandalů, kteří půvabnou sochu několikrát brutálně zohavili. Poprvé přišla o hlavu v roce 1964. K činu se postupem času přihlásilo asi 200 různých pachatelů, kteří si nejspíš chtěli užít svých pět minut slávy. Později přišla i o obě ruce a v roce 1998 znovu o hlavu. Přesto byla vždy pečlivě zrestaurována. Naštěstí se totiž v dílně sochaře Eriksena stále uchovávají původní formy z roku 1913, takže není obtížné v případě potřeby nové části sochy odlít. Kvůli těmto incidentům se ji však kodaňská radnice rozhodla přemístit do větší hloubky.
