Nejbohatští Američanka: Jak přišla Hetty Greenová k pohádkovému bohatství?

V druhé polovině 19. století, v době, kdy byznys drželi ve svých rukou výhradně muži, se stala nejbohatší ženou Ameriky. Jak? To naznačí například jedna z historek, které o ní kolovaly. Jednoho dne přišla nedbale oblečená do banky, a když ze spodničky vytahovala dluhopisy v hodnotě 200 tisíc dolarů, šokovaný pokladník se zdvořile zeptal: „Jak jste sem přijela?“ „Vlakem a koňskou dráhou!“ v klidu odpověděla. „Takhle riskovat, co vás to napadlo! Měla jste si vzít kočár!“ Odvětila jen: „Milý pane, možná vy máte tolik peněz, abyste si mohl dovolit jezdit po New Yorku kočárem, ale já tedy rozhodně ne!“ 

Šetřílek od narození

Henrietta Robinsonová, které odmalinka říkali Hetty, se nenarodila vůbec špatně! Její otec Edward Robinson, díky své dravosti ve světě byznysu nazývaný „černý jestřáb“, vlastnil skvěle prosperující velrybářskou flotilu ve městě New Bedford ve státě Massachusetts. Miloval peníze a jejich vydělávání považoval za hlavní smysl svého života. V nejútlejším dětství Hetty vychovávali prarodiče. Přestože to nebyli zrovna žádní chudáci, žili nesmírně skromně. A jejich styl života přijala malá Hetty za svůj.

Hetty byla vlastně milovaný jedináček, mladší bratříček zemřel brzy po narození. Dědeček i tatínek byli hrdí na to, jak dokázala odmalička šetřit. Místo aby si s ní hráli, učili ji počítat a kalkulovat. Od šesti let, když se Hetty naučila číst, ji její otec využíval k tomu, aby mu z novin předčítala informace týkající se financí, na které kvůli svým špatným očím dobře neviděl. Zasvěcoval ji do tajů svých úspěšných obchodů. A prozradil jí své krédo: „Nikdy nikomu nesmíš nic nedlužit, dokonce ani laskavost.“

V osmi jí otevřeli vlastní účet, na nějž si ukládala každičký cent, a od třinácti let se jí otec nebál svěřit starost o rodinné finance. Její matka hrála v rodině druhé housle, neustále se prý cítila nemocná a na výchovu své dcery vlastně neměla žádný vliv.

Peníze afrodiziakem

O Hettině pověstné lakotě kolovaly přímo legendy. Otázkou samozřejmě zůstává, co všechno bylo pravda. Když ji poslal otec na „studijní pobyt“ k rodině do New Yorku, dal jí slušné kapesné, aby si tam koupila i něco pěkného na sebe. A ona? Nakoupila si cenné papíry, které se ziskem prodala, a chodila dál v hadrech, co už mnohé pamatovaly. Až se za ni newyorská tetička styděla! Dokonce jí za vlastní peníze koupila šaty nové. Zbytečně! Hetty hned spřádala plány, kde by je výhodně prodala. A šokovala neustále.

Vlastní, už tak mimořádně šetrnou rodinu, překvapila při oslavě své plnoletosti ve 21 letech. Zakázala jim zapálit na dortu svíčky. Takové mrhání penězi! Svíčky sundala a odnesla do obchodu, aby jí vrátili peníze.

Po smrti matky se přestěhovala k bohaté ovdovělé tetičce Sylvii, která jí slíbila, že z ní učiní svou dědičku. Na oplátku jí Hetty radila, jak peníze nejlépe zhodnotit. Ostatně jako „investiční poradkyni“ ji začali uznávat a využívat i vzdálení příbuzní. Tetička Sylvie to s ní neměla jednoduché. Hetty ji neustále peskovala, že moc utrácí. Takové výdaje za domácnost! Nejspíš si už “chránila” své budoucí dědictví.

Když bylo Hetty třicet let, zemřel jí otec. Kromě cenných dluhopisů jí odkázal i hotovost zhruba 7,5 milionu dolarů. Po několika týdnech zemřela i tetička Sylvie. Té se zdálo, že Hetty zdědila po otci dost, a tak těsně před smrtí svou závěť změnila. Byl to šok, když místo slibovaných dvou miliónů neteři odkázala jen 65 tisíc dolarů! Zbytek věnovala na charitu.

Hetty zuřila! Závěť napadla a vlastnoručně vyrobila novou. Tvrdila, že tu jí tetička nadiktovala na smrtelné posteli. Soudní proces trvající pět let nakonec prohrála. Došlo ale ke kompromisu a z těch dvou milionů si vyhádala alespoň čtvrtinu. Ty okamžitě investovala tak výhodně, že se její jmění opět rozrostlo nebývalým způsobem.

Pod čepec

To už se nejmenovala Robinsonová, ale Greenová. V mládí rozhodně nevypadala nejhůř, ovšem muže si dlouho vůbec nepřipouštěla k tělu. Všechny totiž podezřívala, že se zajímají jen o její peníze. A tak se vdávala teprve ve 33 letech. Na tu dobu tak trochu „po záruce“. A kdo byl onen šťastný? Jejím vyvoleným se stal bohatý obchodník Edward Green. V předsvatební smlouvě se ale musel vzdát nároku na nevěstin majetek. Svatba nebyla ani trochu okázalá. Skoro se tomu ani nechce věřit, že si svatební „hostinu“ nechali vystrojit v obyčejné pizzerii!

Novomanželé se odstěhovali do Londýna, kde žili v přepychovém hotelu. To se sice Hetty bytostně příčilo, nicméně hotel platil manžel, tak se s tím zatím smířila. Ovšem odmítala utrácet za prádelnu, a tak prala na pokoji. V Londýně Greenovi chytře investovali do amerických obligací, o které Angličané nejevili zájem, a opět na tom ohromně vydělali. Ač nebyla Hetty žádná začátečnice, od svého manžela, zkušeného byznysmena, se toho ještě hodně naučila. Finančně táhl celou domácnost, ale kvůli manželské smlouvě o oddělených financích neměl na majetek své ženy sebemenší nárok. 

Šťastní manželé?

Zpočátku bylo tedy manželství, z pohledu Hetty, relativně šťastné. Narodily se jim dvě děti – syn Edward, kterému říkali Ned, a dcera Sylvie. Když se po několika letech vrátili do New Yorku, Hetty měla opět šťastnou ruku a období, kdy se dalo výhodně investovat, dokonale využila. Přesně podle své zásady levně nakoupit a později draze prodat. Její manžel však měl jinou povahu. Vydělával, ale chtěl si peníze i užít. V Americe se mu zdaleka nedařilo jako jeho ženě. Kvůli špatným investicím promrhal podstatnou část majetku, a navíc se dostal do velkých dluhů. Když banka Hetty vyzvala, aby Edwardovy dluhy zaplatila, ta jen suše odvětila, že ji to nezajímá. Banka brzy zkrachovala a Hetty zanedlouho manžela i s dětmi opustila.

Nešetřila jen na sobě, téměř nic nedopřála ani svým potomkům. Zásadně jim nekupovala nové oblečení. Přešívala. Dceru poslala do klášterní školy, tam totiž nemusela za její vzdělání platit. Navíc se správně domnívala, že ji jeptišky povedou k šetrnosti! Nejvíc se ale podepsala na svém synovi. Když si poranil koleno, bylo jí zatěžko zaplatit za lékařské ošetření a „léčila“ ho raději sama. Coby absolvetka základního zdravotnického kurzu doktory neuznávala. Když se noha stále nehojila, zkusila vzít chlapce do nemocnice pro chudé. Lékaře ale neoklamala. Požadoval po ní peníze. To ji rozzuřilo, a tak pokračovala v domácí léčbě. Neúspěšně. Došlo to tak daleko, že se po čase zánět změnil ve smrtelně nebezpečnou gangrénu a jediným řešením byla amputace nohy. Zákrok zaplatil její manžel.

Ke stáru přece jen trošku „změkla“. I když manžela nechala padnout do velké bídy, před smrtí, když už byl vážně nemocný, se o něj postarala. Dlouho ovládala i své děti. Edwardovi v dospělosti umožnila získat prestižní právnické vzdělání. I on měl v podnikání úspěch. Často cestoval, dohlížel na matčiny nemovitosti a společnosti a získal podíly z jejích finančních transakcí. Dcera Sylvie žila dlouho jen s matkou. Hetty totiž všechny její nápadníky obviňovala ze zlatokopectví. Nakonec jí přece jen našla vhodného ženicha, a tak se Sylvie v 38 letech provdala za muže téměř o dvacet let staršího a velmi bohatého. Podobně jako její otec ovšem musel i on podepsat předmanželskou smlouvu, že si nedělá nároky na Sylviin majetek.

Maminčin majetek nešlo utratit

Na konci života se milionářčino zdraví rapidně zhoršilo. Měla kýlu, ale odmítala operaci. Bylo líto zaplatit za ni 150 dolarů! Jenže nakonec kvůli bolestem skončila na vozíčku. Přidávaly se další zdravotní problémy. Ze studeného bytu bez teplé vody si uhnala zápal plic. Prodělala několik infarktů. Zhoršovala se i její paranoia. Nepřátele usilující jí o majetek viděla všude. Nakonec zemřela ve věku nedožitých 82 let v New Yorku. V té době žila u svého syna, který najal a dobře zaplatil ošetřovatelky, aby o matku v závěru jejího života profesionálně pečovaly. 

TIP: Železní a neúprosní: Kdo byli muži, kteří budovali bohatou Ameriku?

Svým dětem Hetty odkázala ohromný majetek odhadovaný mezi stem až dvěma sty miliony dolarů. Syn i dcera dědictví rozmnožili výhodnými investicemi, ale na rozdíl od matky už nešetřili. I když oba pamatovali i na charitu a dcera nechala v New Yorku postavit velkou nemocnici, zbylé peníze po mamince prostě nedokázali do konce svého života utratit…