Osvědčenému typu konstrukce a materiálu, tedy kamennému klenbovému mostu, zůstal v době, kdy se prosazovalo železo, věrný rakouský inženýr Alois Negrelli. Právě on je autorem mostu na dobovém vyobrazení.
Zkušený stavitel
Před polovinou 19. století projektoval Negrelli spolu s Janem Pernerem první železniční most přes Vltavu spojující Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny (nyní část Holešovic), a to jako součást Severní státní dráhy Olomouc-Praha-Drážďany. Přes obě ramena Vltavy se sice táhne jen v délce 200 metrů, ale jeho celková délka je 1 110 metrů a tvoří jej 8 segmentových oblouků nad řekou a 77 kruhových oblouků nad Štvanicí a územím Karlína. Do roku 1910 to byl nejdelší most Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Pro svou monumentalitu si ve své době právem vysloužil přízvisko „římské dílo 19. století“.
Není bez zajímavosti, že Alois Negrelli projektoval v téže době také stavbu Suezského průplavu. Na viaduktu údajně pracovalo až 3 000 dělníků různých národností a poprvé zde ve větší míře byly použity parní zvedací stroje. Jako stavební materiál posloužila žula, která se těžila ve schwarzenberském lomu dnes zatopeném Orlickou přehradou a po Vltavě se přivážela na místo. Dodavatelem byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. Negrelliho viadukt je druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze.
