Jen málokterá evropská panovnice se mohla pyšnit tolika korunovanými dětmi. Když se patricijská dcerka Kateřina Medicejská 13. dubna 1519 narodila, nemohla ještě tušit, jak důležitou roli ve francouzských dějinách sehraje.
Klement VII., strýc a papež v jedné osobě, měl ale se svou neteří velké plány. Jevila se mu jako vhodný prostředek k utužení vztahů s Francií. A tak roku 1533 zamířila Kateřina na královský dvůr jako nevěsta Jindřicha Orleánského. Manžel ale zemřel již roku 1559 a jejich syn František ho brzy následoval. A tehdy přišla Kateřinina chvíle.
Další syn v pořadí Karel byl ještě neduživé dítě a královna vdova se tak stala regentkou. Nutno říct, že v nelehké době. Francií zmítaly náboženské války, v nichž se angažovala sama Kateřina. Hrůzy vyvrcholily během aktu smíření - svatby Kateřininy dcery Markéty s hugenotem Jindřichem Navarrským. Vraždění nekatolíků posléze vešlo do dějin jako Bartolomějská noc. Než Kateřinina životní cesta skončila, musela ještě přihlížet smrti svého druhého syna. Nicméně okamžiku, kdy její hugenotský nepřítel Jindřich Navarrský nastoupil na francouzský trůn, se již nedožila.
