Životní cesta Benita Juáreze, která odstartovala 21. března 1806, vedla od soudcovské stolice do čela Mexika. A někde v jejím průběhu se do ní nerozlučně vryla poprava habsburského arcivévody Maxmiliána, který měl tu smůlu, že zatoužil po mexické koruně.
Na počátku 60. let vzbudil politický vývoj v Mexiku zájem celého světa. Občanská válka mezi frakcemi konzervativního generála Miramóna a liberálního prezidenta Benita Juáreze se rozjela na plné obrátky a na splácení dluhu, který mělo Mexiko u Španělska, Velké Británie a Francie, jaksi nezbyl čas. A tak jejich vojenské jednotky vtáhly do Mexika.
TIP: Tragédie habsburského domu: Mexické dobrodružství arcivévody Maxmiliána
Ze společného boje se postupně stala ryze francouzská záležitost, kterou se Napoleon III. rozhodl dotáhnout až do konce. Mexický trůn nabídl mladšímu bratrovi rakouského císaře Františka Josefa Maxmiliánovi, který, plný ambicí, korunu přijal. Republikáni v čele s Juárezem ale čekali, až nastane jejich chvíle. Ta přišla v okamžiku, kdy se Francouzi z Mexika stáhli. S podporou USA zahájili novou válku, na jejímž konci proti sobě stáli svržený císař a staronový prezident. A ten nedovolil, aby se cizí uzurpátor mohl ještě někdy pokusit získat svůj post zpátky.
