Nacisty ukradené poklady: Kde leží zlato a obrazy Třetí říše?

Během druhé světové války prý skončilo v rukou německých vojáků asi 650 000 uměleckých předmětů. Kromě proslulé jantarové komnaty se jejich kořistí nakrátko stala i da Vinciho Dáma s hranostajem. Nacisté dokonce vytvořili organizaci EER (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg), která měla shromáždit veškeré cenné předměty ze všech dobytých území. Kromě kulturních památek plnili nacističtí pohlaváři své kapsy zlatem a bankovkami. Kde všechno toto bohatství skončilo?

Skrýš plná cenností u vesnice Merkers 

Když se američtí vojáci v dubnu roku 1945 přiblíží k vesnici Merkers ležící v oblasti západního Durynska v Německu, ještě netuší, že stanou tváří v tvář pokladu, který jako by vypadl z pověstí o bájném zlatém městě Eldorádu.

Američané skrýš v bývalém solném dole objeví po čtyřech dnech usilovného hledání. Jejich píle se vyplatí. V temnotě se lesknou tisíce prutů zlata a stříbra. Pytle jsou napěchované říšskými markami i americkými dolary. Nechybějí ani vzácná umělecká díla či knihy významných spisovatelů. „Je tohle vůbec možné?” ptají se vojáci stále dokola. Jejich objev zůstává největším z nacistických pokladů, které se podařilo nalézt.

Umělecká díla v solné dole u Altaussee

„Vyhoďte to do povětří!“ nařídí nacistický pohlavár August Eigruber svým podřízeným. Jeho rozkaz se týká solného dolu u obce Altaussee v Rakousku. Zde nacisté shromažďují stovky uměleckých předmětů, mezi nimiž nechybí obrazy Rembrandta, Vermeera a cennosti z kostelů a klášterů, včetně českého vyšebrodského oltáře. To vše musí navždy zmizet, protože Německo prohrává válku. Nelze dopustit, aby se skvosty dostaly do rukou nepřátel!

V dole jsou již připraveny bomby, naštěstí se několik statečných horníků proplíží do podzemí a výbušniny odstraní. Svým činem zachrání poklad nedozírné hodnoty, který v květnu 1945 naleznou američtí vojáci. Postupně z podzemí vynesou na 6 500 uměleckých předmětů! Lze po tak ohromujícím nálezu očekávat ještě nějaké významné objevy nacistických skrýší?

Poklad v Toplitzsee

Bedny zlata, kilogramy briliantů, kolekce známek neblaze proslulého zakladatele gestapa Hermanna Göringa, sejfy plné zlatnických výrobků… to vše se prý má skrývat pod hladinou rakouského jezera Toplitzsee ležícího asi 60 kilometrů od Salzburgu. Legendy hovoří o tom, že nacisté na sklonku války narychlo házeli ukořistěný majetek do jezera. Nejeden potápěč se ponořil do studených vod, aby vytoužené poklady spatřil na vlastní oči. Jenže Toplitzsee dosud vydalo jen málo z toho, co slibovalo.

Koncem padesátých let 20. století z jezera tým německého časopisu Stern vylovil bedny plné bankovek, především britských liber. Bohužel se však ukázalo, že jsou falešné. Jsou padělané peníze jediným pokladem, který jezero ukrývalo?

Nález zlatých mincí u Lüneburgu

Německý obchodník Florian Bautsch se ve svém volném čase věnuje neobvyklému koníčku. Hledá poklady! Vypadá to jako trochu nedůstojná zábava pro dospělého muže, avšak roku 2014 se Bautschovi jeho záliba více než vyplatí.

Při průzkumu pohřební mohyly u města Lüneburg narazí na zlatou minci. Na místo zavolá archeology a ti společnými silami pod starou borovicí vykopou 217 zlaťáků z let 1831 až 1910. Pytle, v nichž byly uloženy, naznačují, že patřily říšské bance. Kdosi je zřejmě na konci války ukradl, schoval “na později” a potom patrně zemřel či se k nim už nedokázal dostat.

TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět

Hodnota mincí činí dnes asi 45 tisíc eur. Stal se z Bautsche boháč? Ale kdepak, poklad připadl spolkové zemi Dolní Sasko. Za svůj nález lovec pokladů obdržel odměnu 2 500 eur. Nadšenec však necítí zklamání. „Nepořídil jsem si detektor kovů, abych zbohatl. Nejdůležitější je pocit, že jsem našel něco tak významného,“ tvrdí. Ale ostatní hledači pokladů své nálezy možná tak poctivě nehlásí. Vypátrali už dávno další nacistické skrýše?