Na Madagaskaru žili obrovští „koalí“ lemuři, kteří se živili listím
Usilovné pátrání přineslo první nález DNA velikých lemurů, kteří na Madagaskaru vymřeli ve středověku
Madagaskar je rájem pestré přírody. Žije tam mnoho zajímavých zvířat, všechna jsou ale poměrně malá. Ještě poměrně nedávno přitom na Madagaskaru žili mnohem větší živočichové. Byli mezi nimi i „koalí“ lemuři Megaladapis edwardsi, kteří dosahovali velikosti 1,5 metru a váhy kolem 85 kilogramů. Tak jako řada dalších velkých druhů zvířat i „koalí“ lemuři doplatili na příchod lidí, kteří taková zvířata lovili a výrazně měnili krajinu. Gigantičtí lemuři definitivně vymřeli zřejmě někdy ve 14. až 15. století.
Přestože „koalí“ lemuři zmizeli v porovnání s dalšími druhy megafauny poměrně nedávno, mnoho toho o nich nevíme. Jedním z důvodů je i to, že je obtížné získat DNA takových druhů. V tomto případě není překážkou stáří, ale spíše tropické a subtropické klima, které příliš nepřeje uchovávání DNA ve fosilních nálezech.
Štastný nález DNA
Stephanie Marciniak z americké Pennsylvania State University a její tým přesto nedávno dokázali izolovat DNA z čelisti „koalího“ lemura, staré 1 475 let. Bylo to náročné. Analyzovali stovky kostí těchto lemurů, až se na ně konečně usmálo štěstí. Získanou DNA přečetli a dostali z ní spoustu zajímavých informací.
TIP: Unikátní nález dávné hostiny prozrazuje, že jsme vyhubili obří lenochody
Mimo jiné potvrdili, že si „koalí“ lemuři (anglicky „koala lemurs“) skutečně zaslouží své jméno. Vědci je tak pojmenovali, protože se již dříve domnívali, že se tito lemuři živili prakticky výhradně rostlinnou stranou, podobně jako koalové, kterým se také podobají tělesnými proporcemi. V DNA „koalích“ lemurů totiž objevili geny, které se podobají genům koňů nebo primátů langurů čínských, tedy býložravých živočichů. Tyto geny se podílejí na deaktivaci toxinů v listech rostlin. Proto vědci usuzují, že se „koalí“ lemuři rovněž živili hlavně listy.
