Mohou mít své měsíce i planety, které současně obíhají kolem dvojice hvězd?
Vědci simulovali stovky různých scénářů a zjišťovali, zda mohou vznikat systémy, v nichž by cirkumbinární exoplanety měly své exoměsíce.
Exoměsíce jsou momentálně žhavým tématem komunity odborníků na vesmír. Představují velmi lákavý cíl výzkumu, mimo jiné i proto, že by za určitých okolností mohly být obyvatelné. V současné době již máme několik více či méně přesvědčivých kandidátů na tento typ tělesa, doposud ale nebyl žádný z nich potvrzený. Vědci proto studují exoměsíce alespoň teoreticky.
Pátrání po exoměsících se zatím soustředilo na planetární systémy s jednou hvězdou. Student astrofyziky Ben Gordon z americké Tuftsovy univerzity a jeho kolegové se zaměřili na možnost existence exoměsíců u exoplanet v cirkumbinárních systémech, tedy takových, kde exoplanety obíhají kolem dvou hvězd zároveň. Jejích doposud nerecenzovanou studii zveřejnil preprintový server arXiv.
Cirkumbinární exoměsíce
Cirkumbinární systémy jsou pro nás jen obtížně představitelné. Můžeme si ale být jistí, že v nich není nouze o neobyčejně složité interakce gravitačních sil, které působí na zúčastněná tělesa. Gordon a jeho kolegové několiksetkrát simulovali situaci, kdy se kolem exoplanet v cirkumbinárním systému nacházejí exoměsíce, za velice rozmanitých podmínek prostředí.
Výsledky simulací potvrdily, že cirkumbinární systémy jako takové jsou velmi složité a mohou se vyvíjet navzájem velmi odlišným způsobem. Nicméně se ale rovněž ukázalo, že zřejmě existují kombinace faktorů, které dovolují existenci exoměsíců v cirkumbinárních systémech.
Gordon s kolegy také na základě simulací odhadují, že se asi 30 až 40 procent exoměsíců u cirkumbinárních exoplanet nachází v obyvatelné zóně takového systému. To je překvapivě hodně a rozhodně jde o motivaci pro další pátrání po exoměsících. Simulace také ukázaly, že část vytvořených exoměsíců vyletí z cirkumbinárního systému pryč a rozmnoží řady potulných planetárních těles.