Mírová dohoda v Jasech: Úspěch Ruska a počátek rozkladu Osmanské říše

Po celý novověk čelila Evropa pravidelné hrozbě osmanského útoku. Mezi státy, jejichž zájmy se nejvýrazněji střetly s ambicemi Vysoké Porty, patřilo Rakousko a Rusko. A právě druhé jmenované vrazilo dohodou, podepsanou 9. ledna 1792 v rumunském městě Jasy, Osmanské říši nůž do zad.

Od 15. století byl pro evropské země strach z tureckého vpádu tím, čím pro staré Římany jméno Hannibal. Karty se obrátily až na konci 17. století, kdy habsburská armáda sérií drtivých porážek začala vytlačovat Turky z Evropy. A právě na pomyslné hranici mezi dvěma kontinenty narazili Osmané na dalšího nepřítele. Nebyl jím nikdo menší než Rusko, vedené cílevědomou Kateřinou II.

TIP: Nepřítel, nebo spojenec: Co si slibovala česká šlechta od pohanských Turků?

Touha získat definitivně přístup k Černému moři podnítila ruské vítězství, které roku 1774 stvrdily obě mocnosti mírem. Avšak Kateřinina triumfální cesta po Krymu přiměla sultána k pokusu ještě jednou zvrátit situaci. Pět let bojů, které ukončil až mír v Jasech, potvrdil územní zisky Ruska na Krymu a v Besarábii a ukázal podlomené zdraví Osmanského sultanátu, jenž vešel do dalšího století jako „nemocný muž na Bosporu“.