Mechanické děti: První humanoidní automaty vznikly už v 18. století

Písař, kreslíř a hudebnice představují tři mechanické děti Pierra Jaquet-Droze. Humanoidní automaty, jež bychom dnes nazvali spíše roboty či androidy, vznikly v sedmdesátých letech 18. století. Svým živoucím dojmem vyvolaly patřičný rozruch a staly se atrakcí královských dvorů. Ostatně dodnes udivují, stejně jako další výtvory Jaquet-Drozovy dílny, brilantním provedením po technické i umělecké stránce.

Triumf zručnosti

Věhlasný hodinář a mechanik přišel na svět 28. července 1721 v La Chaux-de-Fonds ve švýcarském kantonu Neuchâtel. S hodinářstvím se dostal do kontaktu již v dětství, avšak v době studií inklinoval k církevní dráze. Tuto myšlenku ale nakonec zcela opustil a začal se naplno věnovat hodinářskému řemeslu, v němž mu učarovaly automatické mechanismy. 

Zásadní zlom v kariéře Jaquet-Droze znamenala návštěva španělského dvora Ferdinanda VI. v letech 1758–1759, kam přivezl i několik svých výtvorů. Mezi nimi vzbudily zvláštní pozornost hodiny s pastevcem hrajícím na flétnu a psem, který hlídal košík s jablky. Když se monarcha ovoce dotkl, pes začal štěkat. Hlas zvířete byl údajně natolik realistický, že rozštěkal i panovníkova psa.

Dvůr byl ohromen a všechna unikátní díla zakoupil za celkovou sumu 2 000 zlatých. Domů se tak Jaquet-Droz vrátil nejen finančně zajištěný, ale též jako uznávaný hodinář, načež se rozhodl rozšířit svoji činnost. Tehdy se k němu připojil Jean-Frédéric Leschot i syn Henri-Louis.

Od počátku sedmdesátých let soustředil malý tým nadaných hodinářů veškerou energii na automaty. Samohybné mechanismy jejich dílny byly stále sofistikovanější. Vedle hracích kapesních hodinek či zpívajících ptáků v kleci vynikly zejména tři panenky, jež jsou považovány za vrchol mistrovské tvorby. Svého veřejného představení se dočkaly roku 1774. Tyto mechanické zázraky dokonale napodobovaly lidskou činnost, a to včetně pohybu očí. Sklidily neobyčejný úspěch a další desetiletí cestovaly po kontinentu: ze Švýcarska putovaly do Paříže, kde je zhlédla Marie Antoinetta s Ludvíkem XVI., a následně pokračovaly k dalším královským dvorům.

Značka Jaquet-Droz získala celosvětové renomé. O její produkty stála nejen Evropa, ale i asijský trh. Tak se dostaly výrobky nadaného vynálezce také do Číny, Japonska či Indie. Úpadku podniku na počátku 19. století se již jeho zakladatel nedožil, zemřel 28. listopadu 1790 v Bienne (německy Biel). Vzkříšení se prestižní značka dočkala opět v roce 2000.

Slavné trio

A čím jsou tak výjimečné ony humanoidní automaty? Předně mají na rozdíl od ostatních sestrojených v té době mechanismus umístěný přímo v těle. V důsledku toho musel být menší a synchronizace jednotlivých součástek, které postavám umožňují pohyb, byla o to složitější. První ze slavného trojlístku vznikl písař, který je současně nejsložitějším z nich. Chlapec se skládá z více než 6 000 dílů, je schopen napsat až 40 znaků, přičemž namáčí brk do kalamáře, oklepává ho a dokonce zrakem sleduje jeho pohyb po papíře. Přeprogramováním je navíc možné obsah písařových textů měnit. 

Neméně úchvatnou podívanou nabízí kreslíř. Vzhledem připomíná písaře, ale technicky je jednodušší, skládá se z asi 2 000 dílů. Může vytvořit čtyři kresby: portrét Ludvíka XV., dvojportrét Marie Antoinetty s Ludvíkem XVI., psa nebo Amora v kočáře, který je tažen motýlem. Stejně jako písař, působí i kreslíř při práci nenuceným dojmem, občas zvedne ruku a zkoumá své dílo, odfoukne zbytky tuhy…

TIP: Vylepšený japonský robot s tváří dítěte Affetto dokáže cítit bolest

Poslední z trojice je krásná hudebnice, jediná dívka vytvořená z 2 500 dílů. Hraje na malé varhany pět originálních melodií složených zřejmě samotným Henri-Louisem Jaquet-Drozem. Rovněž ona působí při hře přirozeně. Jelikož jsou všechny tři automaty stále plně funkční, můžete si spektakulární podívanou dopřát i dnes, stačí zavítat do Musée d'Art et d'Histoire ve městě Neuchâtel.