Marie Přemyslovna? V žilách Marie Terezie kolovala přemyslovská krev!

Marie Terezie je právem jeden ze symbolů „osvíceného“ 18. století, neboť se vydala cestou osvícenského absolutismu a modernizovala státní správu, školství i životní podmínky poddaných. Připravila tím cestu pro svého syna, Josefa II., jeho toleranční patent a zrušení nevolnictví. Může být rovněž chápána jako vzor emancipace žen, neboť vládla v převážně mužském světě. A panovala úspěšně, vždyť dokázala uhájit své dědictví, porazit nepřátele a diplomaticky vyjednat cenná spojenectví. 

Z krve Lucemburků i Přemyslovců

Marie Terezie byla příbuznou všech českých králů po roce 1526, v jejích žilách ale kolovala také krev Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Českou panovnicí se stala roku 1740, vládla tedy celkově čtyřicet let. Byla třináctým panujícím Habsburkem na českém trůnu, a svou čtyřicetiletou vládou se stala do té doby druhým nejdéle sloužícím příslušníkem rodu na našem trůně. Déle panoval pouze její dědeček Leopold I.

Jako česká královna ovlivnila Marie Terezie osud našeho národa nebývalým způsobem, neboť uhájila existenci podunajské monarchie a zavedla osvícenské reformy, které v 19. století umožnily mimořádný ekonomický vzestup českých zemí.

Starostlivá „macecha Čech“

Vláda Marie Terezie v českých zemích začala nešťastně, neboť poprvé od třicetileté války probíhaly boje i na našem území. Mnoho měst zažilo bombardování, obléhání a pobyt nepřátelských vojsk, která navíc vymáhala od venkovského obyvatelstva potraviny, často velmi surovým způsobem. Po zkušenostech z války o rakouské dědictví Marie Terezie dala přednost uherské šlechtě, která jí v kritickou chvíli nejvíce pomohla, zatímco čeští aristokraté přísahali věrnost protikráli. Také z tohoto důvodu nazvala po korunovaci českou svatováclavskou korunu opovržlivě „bláznovskou čepicí“, která ji na hlavě tíží mnohem více než uherská koruna.

TIP: Tereziánská reforma po česku: Co čekalo žáky po zavedení školní docházky?

Čeští buditelé ji také neměli v oblibě, neboť Čechy považovala za Němce hovořící slovanským jazykem, a v rámci centralizační politiky degradovala české země na provincie, spravované centrálními vídeňskými úřady. Pro mnoho českých poddaných proto nebyla starostlivou matkou vlasti, nýbrž „macechou Čech“. Přesto nebyla Čechům špatnou královnou, neboť se zasloužila o úpravu vztahů mezi pány a poddanými, vydala mnoho opatření ve prospěch obchodu a průmyslu a podporovala zakládání českých škol.

Ve vnitřní politice zahájila Marie Terezie období osvícenských reforem, zrušila nejzaostalejší feudální instituce a přes odpor šlechty i katolické církve prosazovala centralizaci, byrokratizaci, oddělení politické správy od soudní moci a oslabení stavovského vlivu na zemské úřady. Zasadila se o vytvoření tereziánských katastrů, zavedení jednotné měny, vypracování trestního zákoníku, schválení školního řádu a v neposlední řadě také o vydání robotního patentu.