Marie Anna Savojská: Poslední korunovaná česká královna
Přestože se Marie Anna narodila do královské rodiny a provdala se na jeden z nejpřednějších evropských dvorů, byl k ní život opakovaně tvrdý. Získala sice prestižní titul rakouské císařovny, ale za cenu manželství s duševně a tělesně nemocným mužem, jenž jí nebyl schopen dát tolik milované děti.
Marie Anna se narodila 19. září 1803 jako dcera piemontského a sardinského krále Viktora Emanuela I. a jeho ženy Marie Terezy Rakouské-Este. Savojská dynastie představovala jediný domácí panovnický rod, jehož državy navíc bezprostředně sousedily s Lombardskem a Benátském, jež ovládali Habsburkové. Tehdejší ministr zahraničí Klemens Wenzel von Metternich se obával vzrůstajících nacionalistických nálad v Itálii, proto se rozhodl dynasticky posílit přátelské vztahy s tamním královstvím. Jeho pozornost spočinula na osmnáctileté savojské princezně, která se měla stát manželkou vážně nemocného arcivévody Ferdinanda.
Dvanáct let královnou
Svatba Marie Anny s rakouským následníkem trůnu se uskutečnila v roce 1831. Hned následujícícho roku se Ferdinandův zdravotní stav silně zhoršil, ale navzdory nejhorším prognózám se uzdravil. V nejlepší možnou dobu, neboť roku 1835 zemřel císař František I. a Ferdinand s Marií Annou se stali novými vladaři habsburské monarchie. V roce 1836 zavítali rovněž do Prahy, kde se jako poslední habsburští panovníci na českém trůnu nechali korunovat.
Ferdinand I., jenž si pro svou mírnou a nerozhodnou povahu získal přízvisko Dobrotivý, byl oblíbeným, ale nepříliš schopným panovníkem. Vládní moc drželo pevně ve svých rukou několik politiků v čele s knížetem Metternichem, zatímco péči o manžela a jeho potřeby zajišťovala císařovna.
TIP: Věčně nemocný Ferdinand I. Dobrotivý: Těžký život krále, počatého v incestu
Bouřlivé události roku 1848 vnesly změnu také do života císařského páru. Ferdinand abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa a spolu se svou ženou se uchýlil do Prahy. Zde vedli poklidný, téměř soukromý život. Marie Anna stála Ferdinandovi vždy po boku a byla mu věrnou pečovatelkou. Svého manžela přežila o devět let. Zemřela v Praze 4. května 1884.
