Lucky Luciano: Seznamte se s mafiánem, který plánoval vylodění spojenců na Sicílii
Sicilský mafián Lucky Luciano byl elegantní, nonšalantní, měl peníze a dokázal zmanipulovat, co si jen zamanul. Ne nadarmo jeho kontaktů využila také americká vláda
Charles "Lucky" Luciano se narodil v 1897 přímo v kolébce všech mafiánů, na Sicílii. Do země snů, do New Yorku, se jeho rodiče stěhují, když je klukovi deset let. Lucky navštěvuje místní školu, ale – jak jinak – vydrží v lavici jen do svých čtrnácti let. A pak vzhůru pracovat! Začíná jako expediční úředník za pět dolarů týdně.
Když však náhodou vyhraje v kostkách dvě stě čtyřicet čtyři dolarů pochopí, že poctivá práce není pro něj. Na takový chleba, jaký on chce a potřebuje, si poctivě nevydělá. Bude proto raději vydělávat na ulici. A místo toho, aby se přidal k nějakému zaběhlému gangu, zakládá si vlastní! A v čem spočívá jeho „práce“? Nabízí ochranu židovským mladíkům před italskými a irskými výrostky, samozřejmě placenou. Mezi nimi je prý i Meyer Lansky, jeho pozdější blízky spolupracovník.
Tak se dělá kariéra!
Luciano se neustále potýká se zákonem: hazardní hry, vydírání, loupeže. Ale to je zatím jen zahřívací kolo. K té pořádné kriminální činnosti si přičuchne až jako jeden z ozbrojenců Joea Masserie, mafiánského šéfa Brooklynu.
Pod jeho vedením se věnuje pašování alkoholu. Rozhodně však neplánuje zůstat pouhým pěšákem. Proto využívá známé Castellamarské války k tomu, aby povýšil. Jak? Castellamarská válka byla otevřeným konfliktem a velkým bojem o moc mezi dvěma newyorskými mafiánskými bossy: Masseriou a Salvatorem Maranzanou. A Luciano se rozhodne konat. Spolu s Mayerem Lanskym mají vražedný plán. Během oběda v jedné z restaurací nechají Masserie zavraždit.
Válku tedy oficiálně vyhrává Maranzano. A za odměnu udělá z Luciana svého muže číslo jedna! Ale to ambicióznímu gangsterovi nestačí! Po čase je jejich důvěra nalomená a plánuji si vzájemnou vraždu. A kdo že je rychlejší? Luciano! Do Maranzanové kanceláře posílá zabijáky převlečené za pracovníky berního úřadu. Ti vykonají čistou práci. V čele newyorské mafie tedy konečně stojí samotný ganster všech gangstrů: Luciano. A začíná se naplno věnovat svému vysněnému povolání, kuplířství!
Šéf frčí za mříže!
Ze své slávy se ale dlouho neraduje. Na scéně se totiž objevuje nový protivník. A není z řad mafie: Thomas E. Dewey, zvláštní prokurátor pro boj s organizovaným zločinem. Ten udělá velkou razii na dvěstě newyorských nevěstinců. Zatčených je spousta. Luciano však bere roha. Honem do Arkansasu! New York ale usiluje o jeho vydání. Dewey se nevzdává a Arkansas svého svěřence zradí. Velký mafiánský boss je poslán speciálním vlakem do New Yorku, do rukou spravedlnosti. V červenci 1936 je odsouzen ke třiceti až padesáti letům vězení za kuplířství. Zdá se, že se z vězení už nikdy nedostane...
Paradoxně mafiánského šéfa zachrání druhá světová válka. Plánuje se totiž vylodění na Sicílii. A kdo tam má kontakty? No přece Luciano! Přestěhují ho do trestnice pro nemocné v Comstocku. Na cele má rozhlasový přijímač a telefon. Nejenom, že spolupracuje s armádou a získává pro ně cenné informace, ale může dokonce dále řídit svět mafie. Válka po čase skončí a Luciano pořád sedí. „Kdo neupadne, nevstane!“, říká až do doby, kdy jeho advokát nepodá žádost o propuštění, ve které neopomene zdůraznit, že se mafián zasloužil o úspěšné vylodění na Sicílii.
Luciano je po devíti letech a šesti měsících propuštěn na svobodu! Má to však háček. Nesmí zůstat na území Spojených států! Koncem února se proto se svým domovem loučí. Pije whiskey, večeří špagety se svou novou milenkou, Igou Lissoneovou, a pročítá si Malého pastýře. Následně odplouvá směr janovský přístav. Cítí se ale stále být Američanem. A upřímně, ani v Itálii není vítaný. Po příjezdu však nezahálí, okamžitě začíná pracovat - pašuje heroin!
Zatracovaný vyděděnec
Ač na svobodě, pořád je Luciano nesvobodný, snaží se vrátit do milované Ameriky. V roce 1947 kubánský deník píše, že byl spatřen na Havaně. Úřady ihned konají. Musí odjet nejbližší lodí! Na žádost kanadských a amerických úřadů mu je odebrán pas, je pod policejním dohledem. Má zákaz vstupu do Říma. Nikde není vítán. Luciano to těžko snáší.
Slavný mafián umírá náhle na neapolském letišti. Jak? Má jednání, chce prodat práva na svůj životní příběh. Popíjí whiskey, směje se, ale při odchodu dostává infarkt. Náhoda? Nebo lze dát za pravdu dohadům o tom, že se na jeho smrti podílela mafie, která se bála zveřejnění důvěrných informací? To už se nejspíš nedozvíme.
Každopádně pohřeb mafiánského šéfa je ohromný. Vůz s rakví táhlo osm běloušů! A protože si Luciano za svého působení v USA nechal vybudovat mauzoleum v řeckém stylu poblíž vchodu na hřbitov svatého Jana v Queensu, alespoň po smrti se tak vrací do své milované země, do Ameriky.