Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou umírají dřív
Výzkum velkého vzorku obyvatel Švédska potvrdil, že lidé, kteří trpí obsedantně-kompulzivní poruchou, umírají dřív než většinová populace. Příčiny tohoto stavu vědci zatím odhalit nedokázali.
Obsedantně-kompulzivní porucha, při které pacienta trápí opakované myšlenky (obsese) nebo nutkavé rituály (kompulze), postihne během života asi 2,3 procenta všech lidí. Bývá považována za spíše nepříjemnou než nebezpečnou záležitost, která pacientům komplikuje každodenní život a okrádá je o čas.
Jak ale se svými kolegy nedávno zjistila Lorena Fernándezová de la Cruz ze švédského Institutu Karolinska, dopady obsedantně-kompulzivní poruchy jsou zřejmě závažnější, než se zdálo. Ukázalo se totiž, že pacientům nejen ubírá volný čas, ale doslova jim zkracuje život, a to až překvapivě výrazně. Nejvíce zneklidňující na tom je, že příčiny tohoto neblahého vztahu zatím nejsou jasné. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis BMJ.
Riziko úmrtí
Fernándezová a její kolegové analyzovali zdravotní údaje 61 378 obyvatel Švédska, u nichž byla zjištěna obsedantně-kompulzivní porucha a dalších 613 780, u nichž tato porucha nebyla diagnostikována, za období mezi lety 1973 a 2020. Lidé se zmíněnou poruchou měli o 82 procent vyšší riziko úmrtí. V případě přirozených příčin šlo o riziko zvýšené o 31 procent, u nepřirozených úmrtí to bylo 230 procent.
Badatelé také jako první identifikovali rizika úmrtí lidí s touto poruchou u konkrétních onemocnění. V rámci přirozených příčin se riziko nejvíce zvýšilo u plicních onemocnění (o 73%), mentálních chorob (58%) a nemocí močového traktu a pohlavních cest (55%). Pozoruhodné bylo, že riziko úmrtí na rakovinu u lidí s poruchou naopak pokleslo o 13%. Důvody ale nejsou jasné. Pokud jde o nepřirozené příčiny úmrtí, riziko smrti v důsledku sebevraždy bylo u těchto lidí pětkrát vyšší. Značně se zvýšilo i riziko úmrtí při nehodě (o 92%).
Podle Fernándezové není možné výsledky připisovat čistě genetickým faktorům či faktorům v prostředí, případně dalším doprovodným duševním onemocněním. Ukazuje se, že obsedantně-kompulzivní porucha přináší reálná rizika, která bohužel mohou přispívat k dřívějším úmrtím lidí s touto poruchou. Klinická psychiatrička Fernándezová zároveň upozorňuje na skutečnost, že v řadě případů jde o faktory, jejichž vliv lze úspěšně snižovat vhodnou prevencí. Lidé s poruchou by si této situace měli být vědomi a dbát na prevenci, jak je to jen možné.
