Lidé na Arabském poloostrově obývali lávové tunely již před 7 000 lety

Lávové tunely představují zajímavý cíl pro kosmické agentury, které o nich uvažují v souvislosti s výstavbou budoucích kolonií na Měsíci nebo třeba na Marsu. Jde o rozlehlé podzemní prostory, které jsou dobře chráněné před kosmickým zářením a mohly by pozemským kolonistům nabídnout relativně bezpečné útočiště. Archeologické výzkumy na Zemi ukazují, že osídlování lávových tunelů nebylo cizí ani našim dávným předkům.

Týká se to i Saúdské Arábie, kde mezinárodní tým archeologů nedávno objevil stopy lidského osídlení v komplexu lávových tunelů Umm Jirsan, jehož celková délka je 1 481 metrů. Jde o nejdelší soustavu lávových tunelů v Saúdské Arábii, která je součástí vulkanické oblasti Harrat Khaybar, rozkládající se severně od města Medina. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis PLOS One.

Lidé v tunelech

Archeologové se na lávové tunely Umm Jirsan zaměřili cíleně. Podzemní prostředí totiž umožňuje uchování starobylých artefaktů z organické hmoty. Na rozpálené poušti Arabského poloostrova jsou šance na takový nález prakticky nulové. Sázka na Umm Jirsan ale archeologům vyšla. Objevili celou řadu artefaktů, včetně kusů látky, opracovaného dřeva, jeskynní malby domestikovaných zvířat a také několik lidských kostí.

Nálezy ukazují, že v lávových tunelech Umm Jirsan žili lidé přinejmenším před 7 tisíci lety a možná už před 10 tisíci lety. Potvrzuje to datování nálezů, které badatelé provedli různými metodami, včetně radiokarbonového datování a datování opticky stimulovanou luminiscencí, které dovede určit, kdy byly určité materiály naposledy vystaveny slunečnímu záření.

TIP: Evropská kosmická agentura plánuje dlouhodobý pobyt lidí v jeskyních na Měsíci

Vědci díky tomu získali celkový obrázek o tom, jak lidé tyto lávové tunely používali. Některá zjištěná data pocházejí z nedávné doby, což značí, že, lidé využívali tyto tunely, které ve vyprahlém prostředí představují cenný stín, až do moderní doby. Nalezené malby a také kosti domestikovaných zvířat naznačují, že pro zdejší obyvatele byl klíčový chov ovcí a koz. Zjištění vědců také ukazují, že lávové tunely zřejmě nebyly osídlené úplně trvale a sloužily spíše jako dočasná útočiště.