Legionářský slang: Jak ovlivnil pobyt v Rusku mluvu československých legionářů?
Lidský jazyk je jako houba; nasává, zpracovává a přetváří prakticky všechny vnější vlivy, kterým je vystaven. A pro legionáře v Rusku tomu nebylo jinak. Víte, co pro vojáky znamenala slova jako juriš, pasulja, arigato nebo třeba cuksfíra?
Situace dobrovolníků v jinojazyčném prostředí byla složitá. Výhodu měli ti, kteří před válkou v Rusku žili a jazyk již ovládali. U nich však musíme konstatovat vyšší stupeň „nakaženosti“ jejich češtiny (resp. slovenštiny) určitým množstvím rusismů.
Přejímky z ruštiny…
Do „vystoupení proti bolševikům“ roku 1918 byla úředním jazykem v československých jednotkách ruština, což se podepsalo na komolení češtiny a ruštiny dohromady. Právě takto tedy můžeme zdůvodnit pronikání ruské vojenské terminologie do mluvy legionářů. Používání ruských frází i jednotlivých slov z ostatních oborů lidské činnosti lze zase jednoduše dát za „vinu“ neustálému styku legionářů s ruským světem. Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny u jedinců s nižším vzděláním, je však samozřejmé, že ani ti vzdělanější se pronikání rusismů do své mluvy nemohli ubránit. S postupujícím časem totiž už nešlo jen o vliv zvenčí, ale i o vliv vnitřní, kdy se rusismy uvnitř vojska šířily dál.
…i z jiných jazyků
Ruština samozřejmě není jedinou řečí, která se stala zdrojem pro „legionářský slang“; mezi původními jazyky přejímaných výrazů můžeme najít srbštinu (juriš pro bodák, momci pro chlapce, uzbuna pro poplach, pasulja pro fazole), francouzštinu (ariegarda pro zadní voj, avantgard pro přední voj, děžurnyj pro důstojníka-dozorčího určeného denní službou ve štábu či u jednotky, zde se jedná o výpůjčku z francouzštiny přes ruštinu), japonštinu (arigato pro na shledanou, musumé pro slečnu, sakura pro pivo, koničeva pro děkuji), němčinu (cuksfíra pro poddůstojníka, feldwacha pro polní stráž, jagdkompanie pro rozvědkovou jednotku pověřenou chytáním zajatců, kochkisna pro várnici), čínštinu (sajka pro housky z bílého pečiva).
Stejným způsobem lze identifikovat v souboru legionářské mluvy slova převzatá z předválečné mluvy, např. „pražštiny“ či z jiných nářečí, nebo ze slangu typického pro rakousko-uherskou armádu.
TIP: Vojenská gastronomie: Na čem si (ne)pochutnávali čs. legionáři?
Specifickým způsobem převzatým z ruštiny jsou zkráceniny vznikající odtržením jedné nebo více závěrečných slabik z prvního slova (ze slova dělostřelecký – zbude dělo-) a přidáním druhého slova (sklad): dělosklad. Tento proces je tak vlastně kombinací dvou postupů: krácení a skládání. Nelze vynechat komolení cizích slov. Fujtajfl pro tajfun, Šosa pro francouzský lehký kulomet Chauchat, Šošista pro střelce z této zbraně, Lujska pro lehký kulomet Lewis.
