Legendami opředený Tintagel: Skutečně se jedná o rodiště krále Artuše?

Hrad Tintagel byl vybudován ve 13. století na pokyn Richarda, hraběte z Cornwallu (1209–1272), mladšího bratra anglického krále Jindřicha III. (vládl 1216–1272). Pokud vám jméno Richard z Cornwallu něco připomíná, možná si vzpomenete na českého krále Přemysla Otakara II., který si u něj nechal údajně vystavit potvrzení, že český trůn může být dědičný i po ženské linii. To ovšem s legendou nesouvisí.

Richard se více než říši věnoval svému cornwallskému hrabství, kde mimo jiné dal kolem roku 1233 vybudovat zmíněný hrad Tintagel. Jeho jméno ani umístění nebylo zvoleno náhodně. V Anglii byly totiž tehdy mimořádně populární artušovské příběhy sepsané ve 12. století Geoffreym z Monmouthu pod názvem Historie králů Británie (Historia Regum Britannie). Richard se tedy rozhodl, že využije artušovského mýtu, aby odkázal na tradici své země. Vybral si proto místo, kde staré ruiny napovídaly, že právě zde bylo sídlo cornwallských vládců.

Hrad vystavěl ve skutečně starém stylu s nulovou strategickou hodnotou. Přitom se hrady obvykle budovaly jako vojenské pevnosti k ochraně území či obchodní stezky. To však tady neplatilo. Richard nechal rozhlásit pověst, že právě tady se narodil Artuš a doufal, že tomu lidé v Cornwallu uvěří. Uvěřili a hrad se proto se stal oblíbeným „turistickým“ místem již ve středověku. Jistěže tehdy ještě turistika v dnešním slova smyslu neexistovala, ale Richard správně odhadl, že není nic lepšího, než zahrát na strunu místní tradice a hrdosti.

Legenda o lásce a podvodu

Pojďme si připomenout, co praví pověst o Artušově zplození. Britský král Uther Pendragon se zamiloval do manželky svého vazala Gorloise, vévody z Cornwallu. Jmenovala se Igraine a byla prý natolik krásná, že se Uther rozhodl získat ji za každou cenu. Dobrovolně k němu nešla, protože byla věrná svému manželovi. A tak Uther vyhlásil cornwallskému vévodovi válku.

Zatímco ho obléhal v pevnosti, kam se Gorlois uchýlil i s vojskem, čekala Igraine na pobřežním hradě Tintagelu, kde měla být naprosto v bezpečí. Uther se pak svěřil svému příteli Ulfinovi, že ji chce získat co nejdříve, protože bez ní nemůže být. Ulfin mu na to odpověděl, že je to nemožné, protože Tintagel je ze všech stran obklopen mořem a vede tam pouze jediná cesta úzkým průchodem, který bez problémů uhájí tři ozbrojení muži proti všech armádám z Británie. 

A tak se Uther obrátil na svého kouzelníka Merlina. Ten řekl, že mu pomůže se s Igraine vyspat, když mu za to daruje dítě, které se z tohoto aktu narodí. Uther šílený touhou to Merlinovi bez váhání slíbil. Kouzelník potom svými kouzly proměnil Uthera tak, že vypadal jako Gorlois, vévoda z Cornwallu. Sám sebe a Ulfina proměnil do podoby dvou vévodových společníků a takhle ve trojici vyjeli na Tintagel. Bez problémů se dostali přes stráže a Igraine byla celá rozradostněná, že po dlouhém odloučení konečně vidí manžela. A tak se bez rozpaků s radostí vyspala s Utherem, který měl jeho podobu. Právě té noci byl počat legendární král Artuš. Můžeme si k tomu ještě představit silnou bouři a hrad na pobřežní skále obklopený ze všech stran mořem, jak je bičován blesky. To přeci ke správnému magickému aktu patří.

TIP: Rytířská kultura: Kdo byli předchůdci krále Artuše a Richarda Lvího Srdce

Je už jen drobným dodatkem, že té noci vévoda z Cornwallu padl, takže Igraine se pak dozvěděla, kdo byl její noční návštěvník. A také si ho vzala, protože králi Británie se neodporuje. A neodporovala ani tehdy, když si Merlin podle Utherova slibu vzal jejího malého syna na vychování.