Jak vypadala výuka na středověké škole? Hlavním předmětem byla latina
Písek v přesýpacích hodinách na kantorově stole jako by se zastavil. Učitel dál přeříkává latinské citáty. Hlavně nedostat signum!
Nakoukneme do školy okny? Ta úzká komora, to je byt učitele. Ve druhé bydlí přespolní žáci. Učit se budeš v té velké místnosti zvané auditoř. U zdi stojí učitelská katedra, vypadá skoro jako kazatelna v kostele. V přihrádkách má kantor své knihy, u hlavy mu visí dvě černé tabule – jedna na psaní, druhá na noty.
Vstávej, vstávej, holoto líná!
V létě začíná vyučování už v šest hodin. Dopoledne čekají žáky tři hodiny, v deset je oběd, od dvanácti další tři odpolední hodiny. V auditoři se učí dvě i tři třídy pohromadě. Nejmenší děti čtou podle slabikáře a sčítají čísla. Brzy nastoupí latina – hlavní předmět na tehdejších školách. Postupně přibude i něco z dějepisu a ve vyšších třídách i obávané zlomky. Žáci se dozvídají něco z geometrie, taky o zatmění Slunce a Měsíce, na prstech počítají každoroční stálé i pohyblivé svátky. Učí se náboženství a často zpívají církevní písně. Na konci školního roku je čeká zkouška znalostí a po ní, od půli července do 24. srpna, vytoužené „vakace“ – prázdniny!
Nejvyšší třídou je prima. Tady už musíš mluvit jen latinsky. Nejen při výuce, ale i s kamarády! Z lepších žáků si učitel dokonce vybral „úředníky“, kteří mu pomáhají s kázní. Každý dělá něco jiného: jeden zapisuje, kdo chybí, jiný zamyká školu a další má funkci špeha – donášel učiteli, kteří žáci nemluví latinsky. Latine lege, scribe, loquere – latinsky piš, čti, mluv!
Nenáviděné signum
Když žák něc provedl, čekalo ho signum. Co to je? Znamení, které se po celé Evropě používá k potrestání zlobivců. Třeba tabulka s výsměšným nápisem, kterou si provinilec pověsí na krk, nebo slaměný věnec, který si nasadí na hlavu. Nositel signa je navíc na konci vyučování potrestán výpraskem. Není divu, že tehdejší učitel bývá na obrázcích nejčastěji namalovaný s rákoskou v ruce.
