Ladislav byl čtvrtým dítětem českého, uherského a německého krále a rakouského vévody Albrechta II. (V.) Habsburského a jeho choti Alžběty Lucemburské. Narodil se až čtyři měsíce po smrti svého otce, a proto si získal přízvisko „Pohrobek“. Alžběta se velmi snažila prosadit synova dědická práva na vládu v Uhrách, ale Uherský sněm si kvůli tureckému nebezpečí zvolil polského Vladislava Jagellonského – dospělého krále, schopného řídit obranu země. V roce 1442 zemřela Ladislavovi také matka a poručníkem se stal jeho strýc Fridrich III. – po Albrechtově smrti zvolený římským králem.
Zemští správci
O dva roky později padl Vladislav Jagellonský na křížové výpravě proti Turkům u Varny, uherský sněm uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. Ve věku 13 let (1453) byl mladý panovník zvolen a korunován i českým králem. Zatím zde ale vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad. V roce 1457 přijel Ladislav do Prahy, aby se zde oženil a natrvalo se usídlil v Praze. Na konci roku se ale roznemohl a po třech dnech záhadně zemřel. Příčina smrti – zhoubná leukémie – byla odhalena teprve v roce 1984 antropologem Emanuelem Vlčkem.
TIP: Dobrá volba: Jiří z Poděbrad českým králem
Smrtí mladého krále skončil první pokus v dějinách střední Evropy vytvořit mohutné podunajské soustátí, které mohlo zastavit pronikání Turků do nitra Evropy. Spor o dědictví po Ladislavu Pohrobkovi proti sobě na dlouhá desetiletí postavil dvě nejmocnější dynastie střední Evropy: Habsburky a Jagellonce. Naděje ani jednoho z rodů se ale nesplnily, protože v Uhrách i v zemích Koruny české byli zvoleni králové z domácích šlechtických rodů. V Uhrách byl korunován Hunyadyho syn Matyáš Korvín a českým králem se stal Jiří z Poděbrad.
