Hvězdná obloha se rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie z roku 1930 dělí na 88 souhvězdí. Jednotlivé části ohraničují uměle stanovené čáry, jež nakreslil belgický astronom Eugène Delporte. Pevná kartografie umožňuje stanovit plochu jednotlivých oblastí, například podle prostorového úhlu, který na nebeské sféře vytínají. Na základě toho pak již souhvězdí snadno seřadíme podle velikosti.
Ze sestaveného žebříčku vyplývá, že největší je Hydra: Její převážná část sice leží na jižní obloze, ale díky sklonu zemské osy ji můžeme z České republiky pozorovat na jaře. Souhvězdí vytíná prostorový úhel téměř 400 steradiánů, což odpovídá 1 303 čtverečním stupňům neboli 3,16 % plochy oblohy. Naproti tomu nejmenší je souhvězdí (jižního) Kříže: Zaujímá pouhých 21 steradiánů, tedy necelých 69 čtverečních stupňů čili 0,17 % plochy oblohy. Z našeho území ovšem není pozorovatelné.
TIP: Proti proudu času: Kdy a kde vznikla nejstarší mapa hvězdného nebe?
Na severní hvězdné obloze je pak nejmenší Koníček se 71,6 čtverečního stupně, viditelný v létě vysoko nad horizontem. Největším výhradně severním souhvězdím je známá Velká medvědice s 1 280 stupni čtverečními.
