Vesmírní archeologové prozkoumali ruiny po explozi supernovy
Rentgenové záření dvojhvězdy GRO J1655-40 odhalilo detaily exploze supernovy, ke které došlo před zhruba milionem let.
Práce astronomů někdy může připomínat archeologii. Často zkoumají události, které se odehrály v dávné minulosti a zanechaly po sobě stopy, připomínající archeologické artefakty. Vesmírná archeologie se může týkat galaxií, hvězd nebo i explozí supernov.
Noa Keshetová z Izraelského technologického institutu Technion a její kolegové se nedávno zaměřili na dvojhvězdný systém GRO J1655-40. Tvoří ho černá díra o téměř sedminásobku hmotností Slunce a hvězda s přibližně poloviční hmotností. Původně šlo o dvě mohutné hvězdy, z nichž ta hmotnější přibližně před milionem let explodovala v podobě supernovy a zanechala po sobě dotyčnou černou díru.
Supernova ve dvojhvězdě
Když došlo k explozi supernovy, část materiálu z této ohromující exploze dopadla na hvězdného partnera hvězdy. Černá díra, která se objevila na místě bývalé hvězdy, následně začala partnera „okusovat“ a do rentgenového záření dvojhvězdy se „propsalo“ složení materiálu původní supernovy.
Vědci ke svému výzkumu použili archivní data americké vesmírné rentgenové observatoře Chandra. Jako archeologové pátrali po stopách zmíněné supernovy, konkrétně po signaturách různých chemických prvků. Jejich přítomnost či nepřítomnost v rentgenovém záření dvojhvězdy odhaluje vlastnosti hvězdy, která tehdy explodovala jako supernova. Výsledky vesmírné archeologie uveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal.
Analýzy obsahu 18 různých chemických prvků, jejichž přítomnost prozradilo rentgenové záření, dovedly badatele k závěru, že hvězda, která v systému GRO J1655-40 explodovala jako supernova, měla hmotnost asi jako 25 Sluncí. Zároveň byla mnohem bohatší na těžší chemické prvky než naše Slunce.
