Kronikář sedmilhář? Opravdu české země přeletěl hrůzný drak?
Takzvaného Kanovníka vyšehradského mimořádně zajímaly zvláštní astronomické úkazy. V jeho kronice proto najdeme krvavý déšť i kus masa, který spadl z nebe
Kanovník vyšehradský – český anonymní kronikář z 12. století a jeden z pokračovatelů Kosmových, ve své kronice popisuje roky 1126–1142. V průběhu těchto 16 let uvádí celkem 22 neobvyklých astronomických jevů. To skutečně není málo. Když k tomu navíc přičteme tvrzení, že v Německu pršela krev a české knížectví přeletěl drak (had), tak v nás snadno vzklíčí podezření, že si prostě vymýšlel. Byl však analista opravdu jen jakýmsi středověkým baronem Prášilem?
Když se věda k vědě přidá
Odpověď na výše uvedenou otázku nám tentokrát neposkytnou jen historikové, ale také astronomové. Vezměme si například tvrzení: „(…) jakási obluda ku podobenství hada jednu chvíli, totiž při západu slunce, viděna jest letící přes celou zemi českou i přes mnohá jiná místa.“ Zatímco laik v daném popisu vidí romantické líčení dračího přeletu, astronom František Link hovoří o zřetelném meteoritu, který byl na své dráze postupně brzděn odporem vzduchu, a proto za sebou nechával zřetelnou stopu, která byla deformována ve vysoké atmosféře.
Podobně se dají vysvětlit i události z roku 1139, kdy „(…) zatmělo se velice v povětří, (…). Když pak ta tma trvala týden, dne 24. července téhož měsíce ještě hustší setmění okolo poledne zastínilo povětří smradem velmi smrdutým, který jako z pekla vycházeje dech lidí velmi ovanoval.“ Zde kronikář popisuje zamoření vzdáleným sopečným výbuchem a kronika Falcona Benevantana skutečně popisuje explozi Vesuvu, ke které došlo právě v roce 1139.
TIP: Existovali bazilišci a trpaslíci? Středověké bestiáře zachytily nejpodivnější tvory
Samotný autor byl ke svým zdrojům občas lehce skeptický: „Na mnohých také místech v krajinách německých, ač věříme-li pověsti, viděna jest toho samého dne krev jaké déšť pršící. V jednom místě (…) spadl prý také kus masa zároveň s tím deštěm krvavým, který byl takové velikosti, že ho sotva 12 mužů mohlo vyzdvihnouti.“ Kronikář tedy jazykem své doby popsal celou řadu skutečných astronomických jevů, které souhlasí i při porovnání s moderními výpočty. S jistou mírou nadsázky bychom tedy mohli hovořit o na svou dobu poměrně vědeckém přístupu, a to včetně určité „kritiky zdrojů“.
