Královská aféra: Kvůli lásce k Wallis se vzdal Eduard VIII. trůnu
Jejich život plnil titulní stránky novin i časopisů. Pikantérie, o kterých chtěl každý vědět vše, sebemenší detail. I vymyšlený. Jeho výsost následník trůnu princ Eduard a drzé americké děvče, které způsobilo převrat v britských dějinách...
Eduard a Wallis – ve své době nejsledovanější dvojice Evropy. Žili v přepychu a bezbřehém pohodlí. Od večírku k dovolené, od charitativní večeře k módní přehlídce. Bok po boku zářili a při sklence sektu trousili uštěpačné poznámky o britské monarchii. Přesně o té, se kterou se tak moc toužili usmířit.
Nejstarší syn následníka
Na svět přišel Eduard 23. června 1894. V té době ještě panuje královna Viktorie, jeho prababička. A i když se už oblékala jen do černé a nechtěla přestat truchlit pro mrtvého manžela, lid ji miloval a obdivoval.
Chlapcův ambiciózní otec, budoucí král Jiří V., měl na potomky nemalé nároky. A přísná chůva si sjednávala pořádek dost necitlivě: když nebylo po jejím, štípala batole, dokud se nerozplakalo. Po odhalení těchto praktik byla okamžitě propuštěna a dítě svěřili do péče jiné profesionální, ale podobně neosobní vychovatelky. Snad proto Eduard na své dětství v dobrém nikdy moc nevzpomínal. Citově odtažité rodiče vnímal jako pouhé známé.
Na moři
Studoval námořní školu a u námořnictva zůstal i po studiu. Když byl ale jeho otec korunován panovníkem Spojeného království, britských dominií a indickým císařem, z chlapce dospívajícího v muže se stal korunní princ. Okamžitě musel začít pracovat na povinnostech, které vyplývaly z jeho postavení.
Ke studiu nastoupil na „univerzitu pro krále“ – do Magdaleniny koleje ve slavném Oxfordu. Ovšem jediné, v čem mladý muž během studií, která ukončil bez získání titulu, vynikal, byl sport – konkrétně pólo. Jinak stačilo osm semestrů, aby se ukázalo, že Eduard dobrým studentem není a nebude. „Nikdo ho ke vzdělání nevedl, nemá žádné základy“ – obhajovalo své rozhodnutí vedení školy.
Večírky i móda
Princ z Walesu se tedy vrátil do Londýna. A nedlouho potom vypukla první světová válka. Plnoletý Eduard chtěl s ostatními muži na frontu. Ministr války však zastává jiný názor. Boje mohl následník trůnu sledovat ze zákopu, bylo ale nebezpečné, aby se zapojoval. A tak alespoň přinášel svědectví, jak situace v předních liniích vypadá. Tím si vybudoval skvělou pověst u vojáků, kteří jeho obdiv a podporu cítili.
Po válce přebral některé z rodinných reprezentativních povinností a postupně se z něho stala společenská ikona. Mladý pohledný a nezávislý muž, který vypadal jedním slovem skvěle. Obleky měl ušité dle poslední módy, nebál se extravagance, brzy určoval trendy. Co se bude letos nosit? Stačí se kouknout, jakou vestičku oblékl minulý týden korunní princ! Budoucí král vzbuzoval náklonnost a nutno dodat, že nejen mezi ženami. Patřil k nejvíce fotografovaným osobnostem.
Usadit se? Ani omylem!
Eduardovi bylo ve společnosti dobře. Jeho okázalé flámování a bohémský život se však zajídaly premiérovi země i královskému páru. „Až zemřu, ten chlapec se do roka zničí!“ komentoval situaci jeho otec. Ale to bylo princi zcela jedno, nehodlal se oženit a mít děti jako jeho mladší bratr. Střídal jednu ženu za druhou, kvůli bohaté a vdané dědičce opustil francouzskou milenku nevalné pověsti. A tak pořád dokola.
Když od veleváženého papá dostal sídlo ve Sunningdale, vesnici nedaleko hlavního města, bylo jasné, kam se přesune nesledovanější společenské dění… A právě tehdy se Eduard poprvé setkal s Wallis Simpsonovou. Podruhé vdaná Američanka v té době opět řešila krachující vztah, tentokrát s makléřem Ernestem Simpsonem. Ten kvůli emancipované zlatokopce, jak ji všichni říkali, opustil rodinu.
Vdaná žena
Čím Eduarda nepříliš krásná Wallis zaujala? Jak sám později přiznal – drzostí. Potkali se na jednom večírku. On byl obletovaný Pan dokonalý, ona znuděná a nachlazená. Následník trůnu se jí slušně optal, zda se jí v Británii nestýská po americkém ústředním topení. Na to mu odsekla: „Je mi líto, pane, ale zklamal jste mne. Všichni se ptají amerických žen, které přijely do vaší země, na totéž, doufala jsem, že Princ z Walesu bude originálnější.“
Ačkoliv byla od té chvíle Wallis zvána i na další akce v doprovodu manžela, brzy se s Eduardem stali milenci. Bulvár ihned spekuloval o skandálním vztahu. Král byl zděšen. Eduard otci ještě nějakou dobu tvrdil, že jde jen o divoké domněnky novinářů. A nepřestal ani, když jeden ze sluhů milence omylem nachytal při dovádění. Na Wallis byl ale princ čím dál tím víc závislý. Chtěl ji představit rodičům jako svou budoucí ženu. Ti striktně odmítli. Ani to nebylo pro budoucího panovníka důvod k rozchodu: „Wallis byla a stále je složitá a neuchopitelná a od první chvíle, kdy jsem ji viděl, jsem ji vnímal jako nejnezávislejší bytost, jakou jsem potkal.“
Bohém na trůnu
Ačkoliv Buckinghamský palác Wallis i nadále jako partnerku mladého prince ignoroval, na veřejnosti se oba jako pár chovali. Vše dělali spolu jako obyčejní, i když velmi bohatí, lidé. Ovšem tradiční monarchie nebyla na takové novoty ani zvědavá, ani připravená. Vztah krále a jeho syna se ocitl na bodu mrazu. Otec Eduarda často kritizoval, že se zpronevěřuje svým povinnostem. Vláda se obávala svěřovat mu úřední dokumenty obsahující choulostivé detaily. Existovala totiž možnost, že se během jednoho z nekončících večírků dostanou do rukou té Simpsonové, nebo jejích pochybných přátel!
Wallis Simpsonová s princem z Walesu v rakouském Kitzbühelu v únoru 1935 (foto: Wikimedia Commons, CC0)
A pak Jiří V. umřel a 20. ledna 1936 Eduard nastupil na trůn jako král Eduard VIII. I když mu bylo jasné, že jeho situace není jednoduchá, považoval ji za řešitelnou. Pobouření ale vyvolal hned první den, kdy porušil královský protokol během slavnostního jmenování. Sledoval vše z okna paláce a přitom vedle něj stála Wallis. Jenže tato pozice patřila budoucí královně, ne ženě vdané za úplně jiného muže!
Nelehké vyjednávání
V den, kdy právníci potvrdili rozvod manželů Simpsonových, požádal Eduard svou přítelkyni o ruku. Souhlasila. V té době už na ni byl až chronicky závislý. Lidé z jeho okolí to popisovali jako chorobnou touhu, kterou král pravidelně stvrzoval drahými dary.
Začala se připravovat slavnostní korunovace. Jenže pak premiér Baldwin označil plánovaný sňatek pro běžné lidi za morálně neakceptovatelný. A i když se snažil Eduard vyjednávat, jeho snahy končily stejně: dvakrát rozvedenou Američanku národ nepřijde za královnu a matku následníka trůnu. Vláda odmítla i možnost, že by Wallis nebyla královnou a její děti neměly nárok na korunu.
Premiér vyhodnotil vyhrocenou situaci a předestřel králi tři možnosti: vzdát se neakceptovatelného sňatku, vstoupit do manželství, které odmítá vláda i církev a nebo abdikovat. Eduard nechtěl vyvolat ústavní krizi, a tak se nakonec rozhodl vzdát koruny. Oficiálně vládl pouhých tři sta dvacet pět dní!
Mimo rodnou zem
Zatímco mladší syn Jiřího V. Albert se v prosinci roku 1936 stal hlavou země a jeho život se tak obrátil naruby, Eduard promlouval k národu skrze rozhlasové vysílání. V projevu vysvětloval své důvody k abdikaci a poté odjel do Rakouska. O pouhý rok později si v červnu 1937 vzal Wallis během soukromého obřadu za ženu. On byl nadšený, ona spíš ne. Nikdy nechápala, jak může být Eduard tak závislý na její lásce. „Jak může být žena muži celým královstvím?“ Každopádně ale uměla jeho posedlosti využít.
Jenže ani vévoda z Windsoru, jak směl být nadále Eduard titulován, nebyl se svou pozicí úplně spokojený. Neznal svou roli a pozici. Cítil se nedoceněný. A tak, i když mu to mnozí důrazně nedoporučovali, navštěvoval nacistické Německo. S manželkou se setkali s Hitlerem, čehož samozřejmě propaganda okamžitě využila. O Wallis se během války vykládalo, že má aférky s vysokými pohlaváry, Eduard prý zavinil únik informací a Vůdcem mu měl slíbit, že až bude obsazena Velká Británie, získá zpět svůj trůn.
Premiér Churchill musel manželům pohrozit soudem, aby je donutil vrátit se z pevninské Evropy zpět do Británie. Jakmile se tak stalo, okamžitě je poslal na Bahamy, kde Eduard až do konce války zastával funkci guvernéra. Všichni ale věděli, že je to místo, kde jednoduše nemohl způsobit žádné problémy.
Do ústraní
Život v okázalém ponížení čekal na bezdětné manžele i po válce. Vévodovi z Windsoru nebylo nabídnuto žádné oficiální místo. Jasně mu tak bylo ukázáno, že nemá důvěru Británie. Stáhl se proto se svou ženou do Francie. V Paříži získali byt za symbolickou cenu a měsíc co měsíc jim britská vláda přispívala na výdaje. Ne moc, ale také ne málo. Měli sice oblečení a šperky za miliony, jejich život ale jakoby pozbyl smyslu. Nudili se. V roce 1951 vydal Eduard knihu Příběh krále, čímž značně vylepšil rodinný rozpočet, i tak ale pravidelně volal svému bratrovi a dožadoval se větších přídělů financí. Teprve později vyšlo najevo, že ty, které dostával, nešly z oficiálního rozpočtu země. Jiří VI. je platil ze svého.
TIP: Koktavý král Bertie: Jak Jiří VI. překonal traumata z dětství?
Britská královská rodina nikdy Wallis nepřijala. Eduard směl být přítomen několika oficiálním ceremoniálům, ale korunovaci své neteře na královnu Alžbětu II. směl sledovat pouze v televizi. V roce 1965 se manželé vrátili zpět do Británie a o šest let později u vévody, celoživotního vášnivého kuřáka, diagnostikovali rakovinu jícnu. Zemřel v květnu roku 1972. Vévodkyně ho přežila o celých čtrnáct let.
Svým přátelům ale přiznala, že od okamžiku, kdy se Eduard vzdal trůnu, jakoby život ztratil směr: „Nemůžete abdikovat a být spokojený.“ Ve stáří trpěla Wallis arteriosklerózou, postupně ztratila schopnost řeči, konec života strávila na lůžku, v izolaci, nepřijímala ani návštěvy. Zemřela 24. dubna 1986. Pochována je spolu s Eduardem ve Windsoru.