Královny podzemí: Které metro má více nej? V Moskvě nebo v New Yorku?

Newyorské metro: Podzemí, které nikdy nespí

Metro v New Yorku není největší na světě, z hlediska délky tratí drží primát Tokio a Peking. Newyorská podzemní dráha však určitě patří k nejvytíženějším – denně přepraví až šest milionů cestujících. Je rovněž nejrozšířenějším podzemním městským dopravním systémem světa, pokud jde o dopravní uzly. Cestující se v něm mohou přepravovat na 34 linkách se 468 stanicemi (některé zdroje uvádějí odlišný počet stanic podle toho, zda se započítávají ty spojené a přestupní).

Celková délka tratí dosahuje 373 km a projíždí po nich kolem šesti tisíc vozů. Některé linky se ještě dělí na lokální a expresní. Ty nejdelší nemají dvacet stanic jako u nás v Praze, ale padesát až šedesát. Jako jeden z mála dopravních systémů je newyorská podzemní dráha v provozu nonstop. 

Více než sto let 

První cestující byli newyorskou podzemkou přepraveni 27. října roku 1904, přičemž nadzemní městský vlak, který lze považovat za předchůdce metra, jezdí v New Yorku už od roku 1869. Zpočátku fungovala jen jedna podzemní linka pod Broadwayí a měřila zhruba 14 km.

Od začátku existence metra provozovali jeho tratě dva soukromí dopravci. Od roku 1932 se k nim přidalo město, které dříve tratě, jež samo vybudovalo, pouze pronajímalo dopravním firmám. V roce 1940 město nakonec obě soukromé společnosti koupilo a vytvořilo jednotnou síť metropole. Vlastníkem celého dopravního systému metra je tak dnes město New York, ale jeho provoz zajišťuje opět nájemní firma s názvem New York City Transit Authority. Základní jízdenka stojí v současné době 2,50 dolaru.

Moskevská pýcha

Moskevské metro není největší ani nejstarší, drží však rekord v počtu přepravených lidí –denně ho využije osm až devět milionů cestujících. Metro v Moskvě měří téměř 328 km a jezdí na 12 linkách se 196 stanicemi. Většina linek směřuje z okrajových čtvrtí města do centra, jedna je okružní. Pod centrem metropole jsou tunely raženy až 90 m pod zemí, v úsecích na sídlištích se však příliš hluboko pod zem nepouštěli. Ve středu města byly tunely metra koncipovány rovněž jako úkryty při bombardování. 

Pro moskevské metro je typická honosná a velkolepá architektura jednotlivých stanic: nechybí mramor, žula, bohaté mozaiky a reliéfy. Charakteristickým znakem podzemní dráhy v ruské metropoli je rovněž poměrně značná vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi – v průměru téměř dva kilometry. Cestující dopravují na jednotlivých linkách více než čtyři tisíce vozů. 

Přestože první plány podzemního dopravního systému v Moskvě vznikly už na přelomu 19. a 20. století, začala jeho výstavba až v roce 1932. První vlak vyjel na podzemní trať 6. února roku 1935, slavnostní otevření první linky se odehrálo 15. května téhož roku. Existují dosud nepotvrzené pověsti o údajném tajném paralelním metru, spojujícím Kreml se sídlem KGB a s generálním štábem armády. Čas od času se v podzemí objevují dosud neznámé chodby a bunkry ústící do systému metra, které pravděpodobně vznikly za Stalinovy éry.