Kletba pod zámkem: Které artefakty obestírají legendy o prokletí
Legendy obestírající některé předměty jsou natolik děsivé, že je pověrčiví lidé rozhodně neberou na lehkou váhu. Neriskují často ani muzea, a „prokleté“ exponáty tak nezřídka spočívají v sejfech nebo k nim návštěvníci nemají přístup
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)
Prokletý ametyst měli ukrást britští vojáci z indického chrámu boha Indry. Poté, co se jeho novému majiteli plukovníku Ferrisovi prudce zhoršilo zdraví, předal kámen spisovateli a badateli Edwardu Heron-Allenovi. Ani jemu se však potíže nevyhnuly, a když po jeho smrti zdědil drahokam syn, začal také chřadnout. Ačkoliv se jej prý ze všech sil snažil zbavit, ametyst si k němu vždy našel cestu zpět. Domnělou kletbu přerušila až Heron-Allenova vnučka, která artefakt věnovala londýnskému Natural History Museum. Instituce ho dnes uchovává v sejfu, údajně v sedmi zamčených krabičkách naskládaných do sebe. (foto: Flickr, Mike Fitzpatrick, CC BY 4.0)
Nejslavnější lože
dubová postel | Ware Museum
Podle legendy vznikla masivní dubová postel s nebesy v 15. století na objednávku britského krále Eduarda IV. Časem se však dostala „mezi lid“ a putovala po hostincích, kde ji nocující postupně pokryli různými nápisy. Poštvali tím ovšem proti sobě ducha jejího řezbáře Jonase Fosbrookea, který pak útočil na každého neurozeného nocležníka, jenž se na lůžku pokusil vyspat. Ve skutečnosti postel vznikla roku 1590, zřejmě jako turistická atrakce hospody The White Hart ve městě Ware. Ať už prokleté, či nikoliv, jedná se o nejslavnější britské lože – objevilo se dokonce i ve hře Večer tříkrálový Williama Shakespeara. (foto: Wikimedia Commons, VeronikaB, CC BY 2.5)