Když léčit, tak pořádně! Středověk se nebál použít nejdrastičtější metody

Manželka berounského kupce Dorota trpí už třetí den vysokými horečkami. Lazebník najde v Dorotině lokti žílu, do ní speciálním nožíkem udělá dírku a do nastavené misky už obloukem stříká krev. Po odebrání téměř litru krve Dorotka vyčerpáním usíná. Manželovi se zdá, že vypadá lépe. Poděkuje lazebníkovi a čeká na manželčino uzdravení. To se ale nekoná. Dorotka do týdne umírá…

Horší než války

Pouštění žilou patřilo k nejtradičnějším metodám středověkého lékařství. Už František Ladislav Rieger o něm prohlásil, že má na svědomí více životů než nejkrutější války, o nichž dějiny vypravují. A přesto, že lidi kosilo téměř jak mor, Evropané na něj nedali více než dva tisíce let dopustit.

Někde je doprovázely zaříkávadla, pověry a modlitby. Například při padoucnici. To se naostřil hlohový kolík, kterým se nemocnému pustilo žilou. Poté se ustřihl kus jeho oblečení a pramen vlasů. A následně se kolík, šaty i vlasy zakopaly do země v místě, kde stihl nemocného záchvat.

Slepici na ten mor!

Největší pohromu pro křesťanský svět ovšem představovala černá smrt neboli mor. Ten řádil v Evropě v několika vlnách a největší zkázu přinesl v letech 1346–1352. Tehdy zabil celou třetinu obyvatel kontinentu! Nicméně existovala celé řada receptů a „zaručených” prostředků, jak se moru vyhnout či se ho zbavit. Lidé házeli do ohně voňavé bylinky, aby pročistili zkažený vzduch či naopak posedávali v kanálech, aby puch ustoupil smradu ještě většímu. Pili deset let starý sirup, pojídali arsen (ano, je smrtelně jedovatý) a samozřejmě nemohlo chybět pouštění žilou. 

TIP: Mezi magií a vědou: Omyly antické medicíny dokázal vyvrátit až novověk

Jednou z nejpodivnějších metod, jak vyváznout z jisté smrti, bylo oholit zadek živé slepici a tu pak, samosebou stále živou, přivázat na morový bolák. V dobách černé smrti se též v hojné míře objevovali flagelanti. Sebemrskači, kteří věřili, že když budou 33 dní putovat od města k městu, zbaví se svých hříchů. A tím pádem se uzdraví či nebudou nakaženi. Ale vlastně jen přispívali k tomu, že se nákaza šířila dále.