Japonská sonda přistála na Měsíci, má ale potíže s napájením

Japonský lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl vypuštěn společně s rentgenovým vesmírným dalekohledem XRISM z japonského vesmírného střediska Tanegašima začátkem loňského září. Po týdnech manévrů přistál během včerejšího odpoledne v oblasti kráteru Shioli v Moři nektarů.

Japonská agentura JAXA potvrdila úspěšné přistání i vysazení dvojice miniroverů LEV-1 a LEV-2. Hiroshi Kuninaka z Institutu kosmických a astronautických věd JAXA během tiskové konference uvedl, že tento úspěch představuje významný milník v japonském úsilí o vyslání kosmické lodi na Měsíc a posléze i na Mars.

Závod s časem

Podle Kuninaky byl lander SLIM schopný komunikovat se Zemí a reagovat na příkazy. „Zdá se, že solární jednotka v tuto chvíli negeneruje elektřinu a SLIM proto funguje na baterii. Ta vydrží jen několik hodin,“ doplnil Kuninak. Řídící středisko proto po tomto zjištění rozhodlo o přenosu dat uložených v modulu zpět na Zemi dříve, než se baterie vybijí.

O dalším průběhu mise tak rozhodnou nejbližší hodiny. Podle expertů se úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky do oblasti přistání, postupně mění a není tak zcela vyloučeno, že solární panely začnou modulu dodávat energii. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře může být příčinou vzniklých potíží celá řada – od selhání pohonného systému během přistávacího manévru, až po nerovnost v místě přistání nebo chybnou orientaci SLIM po dosednutí na měsíční povrch. 

Primárním cílem mise SLIM byla demonstrace přesného přistání. Tato část mise zřejmě vyšla podle plánu, byť podrobné informace o přesném místě přistání zatím JAXA nezveřejnila. Dalším úkolem bylo vysazení dvojice miniroverů, což se zřejmě také vydařilo. Vědeckou část mise se ale zřejmě naplnit nepodaří – SLIM sice během svého přistání shromáždil množství vědeckých dat, podle původních plánů ale měl na povrchu Měsíce fungovat po dobu jednoho lunárního dne (27 pozemských dní). To se ale bez funkčních solárních panelů zjevně splnit nemůže.