Italská sopečná kaldera Campi Flegrei hrozí erupcí, naznačuje to nová studie
Dlouho dřímající italský „supervulkán“ se poprvé od roku 1538 přiblížil k možné erupci, varuje nová studie. Následky případné erupce by mohly být katastrofální.
Nová studie vědců z Londýnské univerzity (University College London) a italského Národního výzkumného ústavu pro geofyziku a vulkanologii (INGV) varuje před ztenčujícím se příkrovem sopečné kaldery Campi Flegrei, nacházející se nedaleko Neapole. Podle vědců jde o známku toho, že je kaldera náchylnější k erupci.
Podřimující „supervulkán“
Sopka Campi Flegrei, známá též jako Flegrejská pole, vybuchla naposled v roce 1538, zvýšenou aktivitu ale vykazuje v podstatě kontinuálně posledních 70 let. Během této doby došlo v důsledku zvýšené aktivity sopky k množství menších zemětřesení. Letos v dubnu jich vědci zaznamenali více než 600, což představuje nejvyšší měsíční úhrn. Podle Christophera Kilburna z UCL je kaldera v současné chvíli „napjatá k prasknutí“, což ale nutně nemusí znamenat, že k erupci skutečně dojde. Samotná erupce podle něj vyžaduje splnění řady faktorů.
Vědci vycházejí ze studia vulkánu a pokročilých počítačových modelů. Ty podle Kilburna potvrzují dřívější odhady a zatím naplňují očekávané scénáře. „Naše studie ukazuje, že části sopky jsou oslabené, což může vyústit v erupci,“ potvrzuje i Nicola Alessandro Pino z INGV.
Uklidnění nepřináší ani zjištění, že odhadovaný tlak v nitru sopky je zřejmě zhruba o třetinu nižší, než tomu bylo v posledních dekádách. Důsledky dlouhodobé aktivity jsou podle vědců kumulativní, což ostatně dokládá i erupce kaldery Rabaul na Papui-Nové Guineji v roce 1994. Té podle vědců také předcházela výrazně slabší zemětřesení a paradoxně i menší aktivita než o deset let dříve. Použitý počítačový model proto vědci hodlají aplikovat na vybrané již probuzené sopky a pokusí se tak stanovit pravděpodobnost sopečné erupce Campi Flegrei.
TIP: Velký výbuch na dohled: Která islandská sopka je momentálně nejaktivnější?
Nad rozsáhlým podzemním komplexem Flegrejských polí žije více než 1,5 milionu lidí a zhruba 360 tisíc lidí má své domovy přímo uvnitř 11 kilometrů dlouhé kaldery. Případná masivní erupce by podle vědců mohla znamenat nejen katastrofu pro blízké okolí, ale i změnu globálního klimatu.
