Žvýkačky očima vědy: Jaké jsou zdravotní benefity žvýkání?

Je pravda, že omylem spolknutá žvýkačka vydrží v lidském těle sedm let? Naštěstí tvrzení, že tato pochoutka zůstane ležet v našich útrobách dlouhé roky, patří skutečně do říše mýtů, které však z nějakého důvodu stále slouží jako jeden z argumentů odmítačů žvýkaček. Ačkoliv gumová složka sama o sobě stravitelná není a projde tedy střevy nedotčena trávicími enzymy, nezůstane v těle déle než jakékoliv jiné látky. Mimochodem, není pravda ani to, že by se při žvýkání uvolňovaly plomby.

Nejen svěží dech

V medicíně – a v oblasti výživy zvláště – platí okřídlené rčení, že „jed od léku odlišuje pouze podávané množství“. Tvrzení, jež zastával už švýcarský renesanční lékař Paracelsus, lze vztáhnout i na žvýkačky. Je sice prokázáno, že jejich nadměrná konzumace může vyvolávat (v lepším případě) trávicí problémy od nadýmání po průjmy, nadměrné vylučování slin (a potažmo enzymů) navíc mimo jiné vyčerpává slinivku. Ale čas od času si vložit do úst dražé s oblíbenou příchutí nelze ani zdaleka označit za jakékoliv porušení zásad zdravého životního stylu.

Ba naopak: Možná, že benefity této kratochvíle nakonec převáží nad výše uvedenými riziky. Kdo od žvýkaček očekával jen svěží dech či rozptýlení od závislosti na nikotinu, měl by zbystřit – množství odborných studií prokázalo, že rejstřík potenciálně příznivých vedlejších efektů si zaslouží značné rozšíření. Zůstaneme-li pro začátek ještě u vlivu na trávicí soustavu, pak nelze opomenout často skloňovanou souvislost s hubnutím. Čas od času se lze dočíst, že žvýkání pomáhá v redukci hmotnosti. Mnozí z těch, kdo si ve snaze hubnout pečivě zapisují všechny spořádané kalorie, určitě zaznamenali, že s každou žvýkačkou si jich mohou odečíst rovnou 11 – tolik energie údajně vydáte na její sežvýkání.

Tvrzení, jehož původ je poměrně nejasný, zatím však nikdo přesvědčivě neprokázal – ovšem studie vypracovaná v roce 2006 pod vedením dvou vědkyň z britských univerzit v Liverpoolu a Leedsu už má o něco odbornější základ. Expertky zjistily, že pravidelné užívání žvýkaček nejen že snižuje chutě na sladké, ale dokonce nenásilnou formou vede dotyčného strávníka k tomu, že při jídle zkonzumuje v průměru o 35 kalorií méně. To je samo o sobě sice relativně zanedbatelné, ovšem v součtu za celý den vychází už relativně solidní číslo. 

Kouzelná moc slin

Kdyby se někdo snad přece jen nechal unést a zapomněl se v konzumaci orbitek kontrolovat, může ho uklidnit fakt, že žvýkačka mu pomůže výrazně snížit pocit pálení žáhy. Produkce slin totiž naředí množství trávicích kyselin vyplavených po těžkém jídle. Mimochodem, právě tvorba slin se často zmiňuje v souvislosti s opakovaně zdůrazňovaným reklamním sloganem, že žvýkačka je přece zdravá, vždyť pomáhá ke zdravým zubům.

Není to však žvýkačka sama o sobě, ale právě produkty slinných žláz, které chrání zubní sklovinu před naleptáním. Ne, že bychom snad měli nahradit použití kartáčku a pasty právě žvýkačkou, nicméně díky žvýkání se do ústní dutiny uvolní až desetinásobné množství ochranných slin. Ovšem pozor: Veškeré jejich účinky přijdou vniveč, pokud sáhnete po kyselých příchutích s pH nižším než 5,5. Zato žvýkačky s obsahem sladidla xylitolu – mimochodem jednoho z mála, s nimiž se nespojují téměř žádné negativní vedlejší účinky – dokážou navíc likvidovat bakterie v ústech.

Do školy se žvýkačkou

Není náhoda, že v prostorech, kde je zakázáno kouřit, mnozí svou závislost na nikotinu řeší právě žvýkačkami. Mechanický pohyb čelistí má skutečně uklidňující efekt – dokáže totiž zmírnit svalové napětí a díky produkci antistresových hormonů pak snižuje celkovou úzkost. Ukázalo se rovněž, že při žvýkání se zvýší prokrvení mozku (a to údajně až o 40 %, zejména v oblasti hippocampu). To je patrně důvod, proč obyčejná žvýkačka může podle psychologů zlepšit paměť. Jak prokázala další z britských studií na toto téma, účastníci paměťových testů, kteří měli možnost při nich žvýkat, si požadované termíny posléze snáze vybavili: Šlo jim to dokonce o více než třetinu rychleji a lépe oproti těm, kteří mohli do úst vložit nanejvýš hrot propisky.

Jiná ze studií, tentokrát z americké houstonské univerzity, pro změnu zjistila, že žáci tamější základní školy prokazovali až o 3 % lepší známky poté, co měli možnost pochutnat si na žvýkačce při vypracovávání domácích úkolů. A aby toho nebylo málo, studenti žvýkačku mohou využít ještě z jiného důvodu: Pomáhá totiž udržet pozornost a zabraňuje ospalosti (což jistě ocení i řidiči). Ostatně, mít alespoň pár žvýkaček při ruce se na cestách může hodit vždycky – kupříkladu v letadle jde o účinný způsob, jak se zbavit zaléhání v uších při přistávání. Podle mnohých to funguje ještě lépe než osvědčené cucání bonbonů. 

Žvýkání zakázáno!

Ročně připadá na jednoho Čecha 128 žvýkaček. Vzhledem k tomu, že značná část populace za uplynulých 365 dní nevložila do úst ani jednu, se to může zdát poměrně dost. Ovšem ve srovnání s jinými národy jsme ještě břídilové – kupříkladu průměrný Američan jich spotřebuje víc než tři stovky, přičemž pravidelně žvýkají necelé dvě třetiny obyvatel USA. A třeba na Blízkém východě jde rovnou o součást kulturní tradice. Žvýkání je zcela běžnou součástí dne třeba pro 82 % Íránců.

Nepřekvapí proto, že trh se žvýkačkami nabobtnal do ohromujících rozměrů: v roce 2019 dosáhl odhadované hodnoty 22,5 miliardy dolarů, což odpovídalo 740 miliardám zakoupených balení. Nedávná studie švýcarské zubařské fakulty v Zürichu pak spočítala, že dohromady to dělá na 560 000 tun. Tolik gumové hmoty už přece jenom nějaký ten prostor zabere. Jak moc dobře vědí (nejen) uklízečky a údržbáři, on už jediný kousek nalepený na stěně dokáže nadělat pořádnou paseku. Právě to je důvod, proč žvýkačky v roce 1992 východoasijský Singapur jako první a zatím jediný stát na světě zkrátka úplně zakázal.

TIP: Technologie zrozené z války: Radar, mikrovlnná trouba, nylonky i žvýkačka

Tamější vládě došla trpělivost s věčně znečištěnou MHD a od té doby se tu oblíbená pochoutka nesmí ani prodávat. (Po naléhání ze strany veřejnosti i výrobců zákonodárci striktní pravidlo v roce 2004 zmírnili a umožnili výjimku pro žvýkačky, které může předepsat lékař, tedy například nikotinové). Patrně se chtěli vyhnout tomu, aby v zemi vyrostl podobný unikát, jako tzv. Gum Wall v americkém Seattlu: na zdi místního divadla už bezmála třicet let přibývají další a další použité žvýkačky, takže v současnosti jejich pestrobarevná vrstva měří přibližně čtyři metry.