Zpráva o duševním zdraví světa: Duševní pohoda obyvatel stále klesá
Duševní stav obyvatelstva planety se v posledních letech zhoršuje. Na vině je pandemie i další příčiny
Společnost Sapien Labs zveřejnila 2. výroční zprávu o duševním stavu světa (Anual Mental State of the World Report). Vyplývá z ní, že i v roce 2021 duševní kondice obyvatel světa zhoršila, stejně jako v roce 2020. Tentokrát ale nebyl pokles duševního zdraví tak dramatický jako v loni.
Během roku 2020 se průměrné mentální zdraví a duševní pohoda lidí na planetě propadly zhruba o 8 procent, především kvůli pandemii covid-19. Pokles pokračoval i během roku 2021, přičemž zpomalil na 3 procenta. Opět na tom má hlavní zásluhu pandemie, při které na lidskou psychiku působí lockdowny a další opatření. Zároveň podle této zprávy existuje těsná souvislost mezi duševní kondicí a počtem případů spolu s úmrtími.
Duševní zdraví a ekonomika
Podle mnohých k tomu přispěla zpackaná reakce většiny vlád, nejasné informování, nedostatek podpory jednotlivcům a soustředění se na záchranu ekonomiky namísto záchrany lidí. Ze zprávy také vyplynulo, že duševní zdraví lidí klesá s rostoucí ekonomickou silou dané země. Snad je to tím, že soudobá ekonomika je náchylná ke tvorbě velikých nerovností a nespravedlností.
Průzkum mapoval duševní pohodu 223 tisíc lidí ze 34 zemí. (foto: Mental State of the World)
Nejhůře dopadly anglicky mluvící země, které zpráva označuje jako „Core Anglosphere“, tedy USA, Kanada, Velká Británie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland a společně s nimi ještě Jihoafrická republika. Zdá se, že tento propad duševního zdraví postihuje především mladé lidi. Problémy s dušením zdravím či pohodou mělo pouhých 7 procent lidí starších 65 let, zatímco u mladých to bylo nápadně více, asi 44 procent.
TIP: Hlasy, paranoia a sebevraždy: Znečištěný vzduch zhoršuje duševní zdraví teenagerů
Závěry studie a jejich vypovídací hodnota jsou v tomto případě omezeny postupem, jakým byl výzkum prováděn. Badatelé použili anonymní online dotazník Mental Health Quotient (MHQ), který vyplnilo asi 223 tisíc lidí ze 34 zemí. Evropský kontinent zastupovali respondenti ze Španělska, Švýcarska, Belgie, Francie, Irska a Velké Británie. V Česku výzkum neprobíhal.
