Zastaralá vojenská technika během druhé světové války (4): Bombardér Tupolev TB-3
Druhoválečné armády během šesti let konfliktu představily širokou škálu moderních technologií. Prakticky všechny zúčastněné strany ale z nejrůznějších důvodů ve svém inventáři držely i velmi zastaralé zbraně, ať už šlo o letouny, pěchotní pušky či dokonce meče. I ty ale někdy dokázaly překvapit
Těžký bombardér Tupolev TB-3 poprvé vzlétl v prosinci 1930 jako čtyřmotorová verze staršího TB-1. Stroj charakteristický svým pevným podvozkem, otevřenými pozicemi osádky a konstrukcí z vlnitého plechu ve své době představoval naprostý kolos – při rozpětí 42 m a délce trupu 24 m mohl nést až 5 000 kg pum a létat na vzdálenost zhruba 2 000 km.
Pomalý vzdušný gigant
V roce 1932 byl stroj přijat do služby a mezi lety 1932 a 1938 vzniklo 819 kusů. Bombardér prodělal křest ohněm nad Chalchyn-golem v roce 1938 a bojoval i během zimní války v závěru roku 1939, již tehdy jej ale sovětské letectvo (VVS) postupně přeřazovalo na transportní a jiné nebojové úkoly. Důvod byl nasnadě – s maximální rychlostí 212 km/h nemohl ani při nejlepší vůli čelit moderním stíhacím letounům.
Vývoj nových bombardérů pro VVS ale vázl, a tak když v červnu 1941 zahájilo Německo invazi do SSSR, ve službě se u dálkových bombardovacích pluků (TBAP) stále nacházelo přes 500 letuschopných, ale již silně zastaralých TB-3. Nedostatek jiných letounů donutil VVS vysílat TB-3 i do denních akcí bez stíhacího doprovodu.
Oběť německých orlů
Pomalé a nízko létající tupolevy se ale stávaly snadnou kořistí německých stíhaček i přes svou schopnost snášet velmi těžká poškození. Během roku 1941 pak bombardéry sloužily také jako mateřské letouny pro operace projektu Zveno. Při nich TB-3 nesl pod křídly dvojici stíhaček Polikarpov I-16 s podvěšenou pumovou výzbrojí, které tak mohly útočit i na cíle daleko za vlastní hranicí doletu.
TIP: Konstruktér Andrej Tupolev: Za vývoj letadel deset let nucených prací
Vzhledem k těžkým ztrátám nakonec tyto kolosy začaly provádět noční nálety, při kterých jejich nízká rychlost umožňovala přesnější bombardování. V této roli se nakonec TB-3 účastnily všech velkých tažení v letech 1941–1943 včetně bitev u Stalingradu a Kurska. Po stažení z fronty spolehlivé stroje plnily transportní úkoly a ještě v lednu 1945 bylo možné nalézt letuschopné kusy v aktivní službě.