Předchůdce dnešních žaluzií bychom našli v orientální architektuře, kde okna tradičně vyplňovala zdobná dřevěná mřížka osazená skleněnou mozaikou. Takové uzpůsobení umožňovalo obyvatelům vyhlížet ven, aniž by sami byli viděni. V anglosaském světě se zmíněnému stavebnímu prvku neformálně říká „harémové okno“, protože jím vládce harému chránil své milenky před žádostivými pohledy zvenčí.
TIP: Jak pivo ke svému názvu přišlo?
Žádostivost, závist a žárlivost tvoří významy obsažené ve slově „žaluzie“. Začala se tak označovat okenní zástěna, jež se podle orientálního vzoru rozšířila v 16. století v Itálii a ve Francii. Italský výraz zní „gelosia“, francouzský „jalousie“ a oba vycházejí z řeckého „zēlos“, což znamená právě žárlivost, závist či horlivost. Do češtiny se pak slovo „žaluzie“ dostalo prostřednictvím německého ekvivalentu „Jalousie“.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.
