Záhadné úlomky kostí z evropského triasu zřejmě patří gigantickým ichtyosaurům

V roce 1850 objevil britský přírodovědec Samuel Stutchbury poblíž Bristolu úlomek masivní kosti válcovitého tvaru. Od té doby bylo v Evropě nalezeno pár dalších podobných úlomků, například v německém Severní Porýní Vestfálsku nebo ve francouzské Provence. Všechny tyto úlomky pocházejí z triasu, z doby před více než 200 miliony let.

V té době byly zmíněné oblasti zatopené rozlehlým oceánem. Odpovídají tomu další nalézané fosilie ze stejných lokalit, které ukazují bohatý život na mořském dně. Zmíněné fragmenty kostí ale představují velkou záhadu už od svého objevu. Existuje celá řada hypotéz, o jaké kosti vlastně jde a komu patřily.

Tajuplné kosti

Samuel Stutchbury se domníval, že našel velkého labyrinthodonta, tedy suchozemského tvora z širšího příbuzenstva krokodýlů. Později se objevily názory, že jde o pozůstatky sauropodních dinosaurů, stegosaurů nebo i jiných velkých dinosaurů. „Počátkem 20. století se začalo mluvit o tom, že by mohlo jít o gigantické ichtyosaury,“ popisuje paleontolog Marcello Perillo z německé Univerzity v Bonnu.

Perillo se společně se svým kolegou Martinem Sanderem pokusili určit, komu záhadné úlomky patří. Velkou pozornost přitom věnovali mikrostruktuře kostí nalezených úlomků. Zjistili, že mikrostruktura úlomků je velmi zvláštní a zahrnuje dlouhá vlákna mineralizovaného kolagenu propletená specifickým způsobem. Dospěli k závěru, že všechny úlomky nejspíš pocházejí ze stejného typu zvířete.

Jak vyplývá ze studie, publikované odborným časopisem PeerJ, struktura zkoumaných kostí je velmi podobná kostem velkých ichtyosaurů, které byly objeveny v Kanadě. Podle Perilla se Sanderem je velmi pravděpodobné, že záhadné kosti patřily velkým, nebo spíše gigantickým ichtyosaurům. Podle obou vědců mohli tito tvorové měřit 25 až 30 metrů. Rozhodně ale nešlo o žádné suchozemské dinosaury.