Záhada skalního města: Sloužila Petra jako astronomická observatoř?
Skalní město v jordánské Petře je označováno za jeden z divů světa. Stavby vytesané do skal skrývají mnohá tajemství, která jen pomalu objevujeme. Podle nových výzkumů je možné, že zdejší budovy sloužily jako obří astronomická observatoř, sledující dráhu Slunce
Vědci pod vedením Juana Antonia Belmonteho z Canaries Astrophysical Institute se zaměřili na největší ze starých budov, Ad-Dér neboli Klášter. Právě do jeho útrob totiž sluneční paprsky pronikají přesně v okamžik zimního slunovratu. Zároveň světlu stíní hlava lva – posvátného zvířete – umístěná naproti Kláštera.
Rovnodennost, slunovrat a paprsky
Klášter však není svým účelem osamocen. Vědci podrobili statistickým analýzám několik dalších nabatejských staveb v oblasti. „Tyto památky jsou úžasnými laboratořemi, v nichž se potkávají Slunce, Měsíc, hvězdy i okolní krajina,“ vysvětluje vědec. „Přesně vypočítaná orientace dokazuje význam astronomie pro náboženství jejich stavitelů.“
TIP: Petra a Vádí Rum: Kamenné poklady Jordánska
Například Urnova hrobka má hlavní vchod namířený k bodu, do nějž slunce zapadá během rovnodenností. „Zároveň však paprsky během slunovratů svítí do rohů vnitřních prostor,“ upozorňuje Juan Belmonte. Těchto charakteristik využívali i křesťané, když v roce 446 n. l. hrobku přeměnili na kostel. „Vánoce i narození sv. Jana Křtitele totiž připadají právě na slunovraty,“ připomíná souvislosti vědec. „Soulad s několika astronomickými parametry i ostatními strukturami může být jen těžko náhoda,“ je přesvědčen vedoucí výzkumu o důležitosti svého objevu.