Záhada největšího hominida: Proč vyhynuli gigantopitéci?

Dnes na Zemi žijí čtyři rody hominidů (Hominidae), tedy „lidoopů.“ Jsme to my lidé, společně se šimpanzi, gorilami a orangutany. Sotva před pár sty tisíci jsme ale sdíleli planetu s pátým rodem hominidů, podivuhodnými gigantopitéky (Gigantopithecus), zřejmě více než třímetrovými a půltunovými „lidoopy,“ kteří náleželi do stejné vývojové linie jako orangutani.

Přestože vědci mají k dispozici okolo dvou tisíc fosilních nálezů gigantopitéků, stále spolehlivě nevíme, jak vlastně vypadali. Paleontologové totiž našli spoustu jejich zubů a pouze několik čelistí. Na základě těchto nálezů je přiřadili k orangutanům a vzhledem ke znalostem o ostatních lidoopech usuzují, že šlo o největšího známého primáta historie. Jde ale jen o pouhé odhady.

Co bylo osudné pro gigantopitéka?

Větší ze dvou známých druhů gigantopitéků Gigantopithecus blacki žil na území dnešní Číny. Zmizel někdy před 295 až 215 tisíci let. Kolem gigantopitéků existuje mnoho záhad a jednou z nich je, proč vlastně vyhynul. Podle nové studie, kterou před pár dny zveřejnil vědecký časopis Nature, se na vymření gigantopitéků podepsala hlavně jejich neschopnost přizpůsobit se změnám v prostředí.

Kira Westawayová, která pracuje v Čínské akademii věd, a její spolupracovníci prozkoumali 22 jeskyní v čínské provincii Kuang-si na jihu Číny, kde gigantopitéci žili. Zajímali se o pyl, fosilie a sedimenty z různých období, s jejichž pomocí rekonstruovali vývoj prostředí v této části světa.

Jejich výzkum ukázal, že před zhruba 2,3 miliony let byla krajina v této provincii pokryta hustými teplomilnými lesy, které gigantopitékům podle všeho velmi vyhovovaly. Asi před 600 tisíci let se ale klima stalo více sezónním, kvůli postupujícímu ochlazování planety. Spolu s gigantopitéky v této oblasti žili dnes již vyhynulí orangutani druhu Pongo weidenreichi, kteří zřejmě byli o něco větší než dnešní orangutani.

TIP: Na co doplatil člověk vzpřímený? Byl příliš líný, aby pracoval na svém přežití

V méně stabilním prostředí, v němž se začaly projevovat sezóny suchého a vlhkého klimatu, podle vědců lépe obstáli orangutani. Byli pohyblivější, dokázali se přesouvat na větší vzdálenosti a byli také mnohem všestrannější, pokud šlo o stravu. Zatímco gigantopitékové se spoléhali na málo výživné větve a kůru, orangutani jedli stonky, listy, květy, ořechy, semena a dokonce i hmyz a malé savce. Jejich přizpůsobivost nakonec slavila úspěch a přečkali podstatně déle než gigantopitékové. Poslední zástupci druhu Pongo weidenreichi obývali Zemi během pozdního pleistocénu, na některých místech možná i během holocénu.