Výzkum potvrzuje: Rekordně rozžhavená hornina prošla teplotou 2 370 °C

V roce 2011 prováděl tehdejší doktorand Michael Zanetti a jeho kolegové výzkum v oblasti jezera Mistastin na poloostrově Labrador. Jde o impaktní kráter, který vyhloubil meteorit, zhruba před 36 miliony let, v období eocénu. Badatelé zde objevili zesklovatělou horninu, která obsahovala malá zrna zirkonu, čili křemičitanu zirkoničitého.

Následné analýzy ukázaly, že tento zirkon vznikl při teplotě 2 370 °C. To odpovídá extrémnímu běsnění živlů při dopadu meteoritu. Zároveň jde (alespoň pokud víme) o nejvyšší teplotu, jakou kdy prošla hornina v zemské kůře.

Potvrzení rekordní teploty

Na výzkum Michaela Zanettiho navázal tým odborníků, který vedl Gavin Tolometti z University of Western Ontario. Vědci využili vzorky ze Zanettiho výzkumu, které byly odebrány v letech 2009 až 2011 a podařilo se jim objevit další čtyři zrna zirkonu, která doposud nebyla analyzovaná. Jejich analýza potvrdila dřívější výsledky, včetně rekordní teploty 2 370 °C. Pokud tedy panovaly nějaké pochybnosti o rekordním objevu z roku 2011, nová studie tyto závěry zcela potvrdila.

„Máme mnohem lepší představu, jakými teplotami procházejí horniny při nárazu meteoritu, a také o historii hornin tohoto konkrétního kráteru,“ okomentoval nová zjištění Tolometti. Studie zároveň podle něj může poskytnout nový pohled na studium teplot v jiných impaktních kráterech.

TIP: Jako v pekle: Nejvyšší teplotou na povrchu Země bylo extrémních 2 370 °C

Vědci na místě objevili také reidit – vzácný zirkonový minerál, vznikající působením vysokého tlaku a teploty. Tým nalezl tři reidity, které byly stále zachovány v zirkonových zrnech a důkaz o krystalizaci dalších dvou. Objev tohoto minerálu umožňuje výzkumníkům lépe vymezit předpokládané tlakové podmínky při dopadu. Dopad meteoritu podle vědců působil maximálním tlakem kolem 30 GPa až potenciálně nad 40 GPa (30 až 40 miliard pascalů).