Obecně se má za to, že v krajinách, kde žijí jedovatí hadi, je setkání s nimi (a potenciálně i uštknutí od nich) pravděpodobnější v suchých obdobích roku. Plazi jsou prý tehdy nuceni více se vydávat mimo svá obvyklá útočiště, což zvyšuje pravděpodobnost střetu s lidmi. Výzkum vedený na základě historických záznamů ovšem ukazuje něco jiného.
Vyvrácená suchá teorie
Hlavními autory „hadí studie“ byli Caleb Phillips a Grant Lipman, kteří podrobili analýze celkem 5 365 případů uštknutí hadem, k nimž došlo v Kalifornii mezi roky 1997 a 2017. Tým porovnal tato data s dalšími údaji včetně klimatických záznamů NASA a zjistil, že v suchých obdobích případů hadích uštknutí překvapivě ubylo.
K vůbec nejméně incidentům došlo v letech 2015 a 2016, kdy byla země zasažena dlouhotrvajícím suchem. Naopak zvýšení srážek o každých 10 % během předešlých 18 měsíců vyústilo ve vyšší počet hadích uštknutí, a to o 3,9 %.
TIP: Poodhalená plazí tajemství: Jak hadi přišli ke svému jedu?
Phillips a jeho kolegové se domnívají, že příčinu je potřeba hledat v hadí potravě. Myši a další hlodavci, v Kalifornii hlavní položka na jídelníčku jedovatých hadů, se ve vlhkých letech více množí, což zřejmě nahrává i růstu hadí populace. Tím se zvyšuje i možnost potenciálně smrtícího setkání s lidmi.
