Výsledky průzkumu znalostí o zápalu plic: Evropané tápou
V devíti evropských zemích včetně ČR skončil letos rozsáhlý výzkum mezi více než 9 tisíci respondentů na téma zápal plic. Lidé často netušili ani to, že nemoc může být přenosná z člověka na člověka – věděla to jen čtvrtina Britů a ani ne polovina Francouzů, Čechů, Italů, Řeků nebo Španělů
Za větší nebezpečí než zápal plic hodně lidé považovalo třeba automobilové nehody, i když ty ve skutečnosti zahubí mnohem méně lidí. Zápal plic například roku 2013 zabil v ČR 2250 lidí, zatímco na silnicích jich téhož roku zahynulo necelých šest stovek.
Výzkum s názve PneuVUE se soustředil na respondenty starší padesáti let. Právě lidé nad padesát se řadí k ohroženým skupinám, pokud mají nějaký další rizikový faktor (kuřáctví, chronická nemoc, oslabená imunita), ve vysokém riziku je potom kvůli slábnoucí imunitě celá populace 65+.
„Ukázalo se, že Evropané sice o nemoci většinou slyšeli, vesměs však selhávají, když o ní mají správně uvést něco bližšího. Češi si v odpovědích vedli ještě relativně dobře. Paradoxně jsou ale rizikové skupiny v ČR velmi slabě chráněné. Proti nejčastějšímu původci zápalu plic, bakterii pneumokoka, jsou podle vlastního vyjádření očkována jen asi 4 procenta osob z vysoce rizikových skupin. Tento podíl byl vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni
V tomto hraje velkou roli přístup lékaře. Z českých respondentů, kteří očkovaní nebyli, uvedlo 48 procent jako hlavní důvod to, že jim jejich lékař očkování nenabídl. Naopak 57 procent ze skupiny očkovaných se vyjádřilo, že dali na radu svého lékaře. „Musíme apelovat na praktické lékaře, aby problematiku zápalu plic lidem nad 50 let s rizikovými faktory a všem lidem nad 65 let vysvětlovali. Je škoda, že je prevence u starších osob opomíjena,“ zdůraznil epidemiolog prof. Pazdiora.
