Vydra a její svět: Obratný lovec našich vod

Vydra říční (Lutra lutra) je dokonalá šelma, která je přizpůsobena životu ve vodě. Umí výborně plavat a potápět se pod hladinu, kde na jedno nadechnutí vydrží téměř celou minutu.

Jídelníček podle možností

Vydra je velmi obratná a dokáže ukořistit nejen drobné ryby, ale i malé savce, ondatry, hraboše, vodní ptáky, žáby a také raky a různý hmyz. Nad ostatními šelmami vyniká tím, že je schopna měnit jídelníček v různých typech prostředí. Vědci nazývají takto uzpůsobená zvířata „potravní oportunisté“, což znamená, že se mohou uživit prakticky kdekoli. Složení potravy vyder se mění nejen během roku, ale jsou jedinci, kteří se přímo specializují na určitý druh ryb, vodních ptáků, či dokonce na divoké králíky nebo domácí drůbež.

Vědci zjistili, že vydry loví převážně drobné ryby, které měří 15–20 cm a dosahují váhu kolem deseti gramů. V potocích a říčkách pahorkatin loví především okouny, plotice a jelce. Na horských potocích zase převládají pstruzi, potom jsou zastoupeni drobní savci a nakonec lipani. Na rybnících je prokázáno, že vydry loví ve stejné míře okouny a kapry, potom následují plotice. Denní spotřeba potravy představuje u vyder asi 12 % hmotnosti těla.

Výběr určité potravy je ovlivněn i tím, jak snadno je kořist dosažitelná. Vydra se, stejně jako ostatní šelmy, raději nevěnuje dlouhým honičkám, ale šetří svou tělesnou energii.

Lovec i „řezník“

Každá vydra má svůj lovecký revír. Jeho velikost je dána nejen dostatkem potravy, ale i hustotou stromů, keřů či rákosím, kde se nachází vždy několik bezpečných úkrytů. Vydra je známa především jako vynikající plavec a potápěč, ale nešikovná není ani na zemi. Běžně se pohybuje rychlostí kolem 3 km/h, ale v případě potřeby běží i trojnásobným tempem. Jestliže jí hrozí skutečné nebezpečí, dokáže dělat až jeden a půl metru dlouhé skoky, při nichž upaluje až 15 km/h rychle. Rovněž umí obratně šplhat po nakloněných kmenech stromů, kde slídí po potravě.

TIP: Vládci říjnových lesů aneb Jelení námluvy z první řady

Vydry umí lokalizovat potenciální oběť i v kalné vodě, k čemuž jim slouží dlouhé hmatové vousy kolem čenichu. Úlovek vždy chytí do ostrých zubů a vynesou na břeh nebo na balvan vyčnívající z vody. Při konzumaci si kořist přidržují předními končetinami a kusy svaloviny uřezávají jen jednou stranou čelistí. Sousto potom drtí mezi zuby, což je často provázeno hlasitým mlaskáním a křupáním. Tento zvuk ji může v noci prozradit.

Vydry loví i živočichy, kteří mají obranné jedové orgány – jedná se především o některé druhy žab. Malé šelmy jsou však natolik inteligentní, že si potenciálně nepoživatelný úlovek dokáží upravit. V případě, že vydra chytí ropuchu, stáhne jí kůži, aby se vyhnula účinkům jedu. Naproti tomu skokany zelené požírá celé i s hlavou.

Rodný list vydry říční (Lutra lutra)

Vydry mají dokonalý sluch. Na souši přesně reagují na okolní zvuky a také používají řadu hlasových signálů. Je-li vydra pod hladinou, její zvukovod je pevně uzavřený.
Vydra může především v zimním období, kdy nutně potřebuje co nejvíce energie pro udržení tělesné teploty, ulovit i větší rybu. Z hlediska tělesné námahy a vydané energie je ale pro ni rozhodně nejvýhodnější lov malých ryb.
Doba potopení činí 20–60 sekund a vydra se dostane do hloubky 1–12 metrů.
Vydry chrání hustá srst, která roste ve svazcích po 20–30 chlupech. Mezi těmito svazky chlupů se udržuje „izolační“ vrstva vzduchu. Na jednom centimetru plochy těla roste až 50 000 chlupů, proto celé tělo vydry může být pokryto 80–100 tisíci milionů chlupů. Samec využívá 30–40 km toku řeky, samice jen do 20 km. Plocha loveckého revíru činí 14 až 57 km², vždy záleží na jeho úživnosti.
Pohlavní dospělost: ve druhém až třetím roce.
Délka březosti: 61–63 dní
Počet mláďat: 1–3 (výjimečně i více)
Doba rozmnožování: od května do října
Velikost: Délka těla je až 80 cm, ocas měří 30–50 cm. Hmotnost je 5–12kg. Samci jsou vždy výrazně větší.
Legislativní statut: Podle vyhlášky o ochraně přírody je vydra říční zařazena mezi zvláště chráněné, silně ohrožené druhy.