Voňavá domácí lékárna: Znáte léčivé účinky jednotlivých druhů koření?
Často ty nejméně nápadné věci hrají v lidském životě zásadní roli. Třeba koření, které dnes přidáváte k připravovaným pokrmům mechanicky, podle zaběhlých receptů. Nejrůznější domácí i exotická koření však byla vždy také důležitou součástí domácí lékárny
Koření si dnes pořídíte za pár korun v každém obchodě. Dřív se však vyvažovalo zlatem a ze zemí svého původu jej obchodní karavany vozily často s nasazením vlastního života. I proto bylo ceněno a často se dostávalo na stůl jen těm nejbohatším. Zároveň sloužilo jako vzácné zboží v rukou ranhojičů a lékařů. Stejně může při jednoduchých potížích pomoct i vám. Zkušeného lékaře sice nenahradí, ale poskytne vám úlevu, než se k němu budete moci vydat.
Nahraďte cukr, spalte tuky!
Skořicí se nemusíte jen dusit v rámci šílených výzev na internetu. Špetkou skořice můžete nahradit běžná sladidla ve svých pokrmech. Kromě příjemné vůně vás může hezky rozehřát a vyvolat ve vás pocit „sladkého zaplavení“. Prapříčinou tohoto jevu je chemická sloučenina cinnamaldehyd, obsažená v kůře tropických skořicovníků. Co na tom, že jejím účelem v přírodě je „aromatická“ obrana před okusujícím hmyzem: U lidí spíše apetit podporuje. Skořici můžete tedy v patřičném množství využívat k podpoře trávení a k vytvoření sladké chuťové stopy.
Rozhodně si prospějete, protože substituce aktivně snižuje hladinu cukrů obsažených v krvi (což oceníte nejen při diabetu II. typu), a současně dokáže částečně potlačit hladinu triglyceridů a vysokého cholesterolu. Ne, není to náhrada za konvenční medikamenty, ale může vám pomoct s vaším trápením. Štěpí a zlepšuje metabolismus tuků, stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti i nadýmání. Údajně dokáže tlumit i menstruační bolesti. Pozor si dávejte jen na správné dávkování (určitě ne více než 5 gramů za den) a na možnou alergickou reakci.
Žlutý šafrán z Indie
Kdo by v České republice neznal koření kari? Pravda, ne každý už ví, že ve skutečnosti nejde o zrovna přírodní produkt, ale spíše směs 11 druhů koření ve stylu „co indický dům dal“. Typický oranžovo-žluto-zelený odstín mu dodává až indický žlutý šafrán, jak je někdy produkt ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého nazýván. Kurkuma a její hlavní obsahová látka kurkumin jsou přitom nenápadný zázrak s velmi výrazným efektem. V přírodě byste totiž nenašli zase tolik látek s tak výraznými protizánětlivými a antioxidačními účinky.
K čemu všemu se dá využít? Například snižuje bolesti otoků artritických kloubů. Tlumí zánětlivá ložiska, přispívá k rychlejšímu hojení. Stimuluje paměť, potlačuje deprese. Spekuluje se i o tom, že dokáže zlepšit stav pacientů s Alzheimerovou chorobou a blokovat rozvoj zhoubných ložisek a lézí. Jen si musíte dát pozor na přehnané nekritické nadšení. Zmíněné pozitivní výsledky ještě povětšinou potřebují solidní ověření lékařskou studií. Přece jen, porce jinak hořké a zemité kurkumy, které spořádá za života průměrný Ind, stojí poměrově někde jinde než ty vaše. A není tedy stoprocentně jisté, kam až síla tohoto žlutého šafránu sahá. Při zánětu si ale čajovou lžičkou kurkumy určitě neuškodíte.
Aby břicho nebolelo
Je s podivem, jak dokážou často pomoct právě taková koření, která vás mohou při konzumaci rozplakat. Třeba ostrý zázvor. Nápad naloupat či nastrouhat štiplavý oddenek zázvoru lékařského se přitom datuje až někam k předhistorické Číně a brzy se rozšířil i do asijských tropů. Což bylo výtečné: Tady se totiž obyvatelé žijící v ne zrovna hygienických podmínkách často potýkali s nevolností, bolestmi břicha a průjmy. A právě na ně výtečně zázvor zabíral svou kombinací protizánětlivých a antibakteriálních účinků.
Kromě toho ještě snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a činnost srdce. Tady je zapotřebí trochu zbystřit – je totiž jasné, že pokud si některé obsažené látky (třeba zingiberen a bisabolen) pohrávají s frekvencí vašeho srdečního tepu, jsou tu i rizika. Ne každý u zázvoru ustojí plnou dávku a vyhýbat by se mu měly děti a lidé s cukrovkou. Jinak se ale v odvaru ze zázvoru skrývá odpověď na křeče i bolesti z nevolností. Pokud vám žaludek rozhoupal let nebo dlouhá plavba, je čaj ze zázvoru s medem to pravé. A jako zázrak působí toto exotické koření při nachlazení a rýmě, tedy neduzích, se kterými se zase obyvatelé tropů na rozdíl od obyvatel Česka tolik nepotýkají.
Pálivostí proti bolesti
Mnozí z vás se při vyslovení sousloví „chilli papričky“ jen orosí. Oprávněně. Tento silný, ostrý a velmi aromatický plod, usušený a zpracovaný do podoby koření, je skutečně extrém. Za jeho pálivostí, která může být někdy povznášející a jindy ničivá, stojí hlavně účinná látka kapsaicin. A byť to může znít zvláštně, právě tento nositel pikantní chuti je unikátním prostředkem, jak se zbavit bolesti, zvláště té chronické. Lidské receptory pro vnímání bolestivých podnětů totiž papričky dokážou svým působením doslova přehlušit, a po prvotní „šokové“ fázi nastupuje fáze analgetická, tlumicí.
Po požití „kajenského pepře“ (jak je koření z chilli papriček nesprávně nazýváno) bude prostě mozek získávat méně podnětů o tom, že tělo něco bolí. K čemu to může být dobré? Pokud vás trápí agónie, její příčina sice nezmizí, ale podobně jako po požití prášků proti bolesti se budete cítit lépe. Podobně kapsaicin dokáže v rozumném množství „zklidnit“ žaludeční vředy, zahřát vaše prokřehlé klouby, zlepšit krevní cirkulaci a podpořit metabolismus. Dokonce zažene i hlad.
Zubařská péče z dávnověku
Když náhodou zabloudíte na ostrovy na severu Indonésie a uvidíte patnáctimetrový strom hřebíčkovec kořenný, asi byste nečekali, že právě odtud pocházejí malé „hřebíčky“, dnes používané v každé kuchyni. Do světa odtud skutečně měly dlouhou cestu. Pomohla jim však jejich nesporná pozitivní reputace a okouzlující vůně, za kterou stojí silice z fenolické sloučeniny eugenol. Ano, může být poněkud dráždivá. Ale na druhé straně funguje jako perfektní lokální anestetikum a pomáhá i s místní dezinfekcí. A to je hlavní důvod, proč toto koření můžete používat při tlumení bolestí zubů.
Jistě si přitom vzpomenete na své předky, jejichž jedinou alternativou v podobné situaci byla nejbližší kovárna a kleště zručného kováře-stomatologa. I proto byl hřebíček vyvažován zlatem. Dnes jej můžete využít pro tlumení zubních zánětů a bolestí nervů. Je znecitlivující a uklidňující. Jeho další účinná látka, karvakrol, má jako bonus efekt antimikrobiální, antifungální a částečně antivirový. Je to prostě kapesní lékárna sbalená na cesty. Mimochodem, věděli jste, že z každého jednoho vzrostlého stromu se dají sklidit jen čtyři kilogramy tohoto zázraku?
Kudy chodí, tudy pomáhá
Což takhle snítku rozmarýnu? Na pečené maso, proč ne. Hezky jej tím provoníte. Jenže význam rozmarýnu lékařského přesahuje gastronomické pásmo a brzy si uvědomíte, že tu nemáte co do činění s nějakou přímořskou hluchavkou. Funguje i jako účinný lék proti kašli – je to přírodní antiseptikum proti zahlenění plic. A to je teprve začátek. Uvolňuje navíc zažívací trakt, čistí jej zvýšenou koncentrací tříslovin a je lehce močopudný. Zlehka také „masíruje“ vaše cévy, odstraňuje únavu a vyčerpání.
Rozmarýn zvyšuje krevní tlak, a tím vás startuje z útlumu do normální aktivity. Prospívá vaší pleti, odpuzuje hmyz. Nenápadný rozmarýn má prostě široký záběr. Nicméně není úplně univerzální a pro každý z popsaných efektů byste ve vašich kořenkách našli ještě něco o drobet účinnějšího. Rozmarýn lékařský ale zvládne toto všechno dohromady. Jestli je v něčem unikátní, je to ve schopnosti potlačovat nejrůznější nežádoucí reakce, které se týkají vdechování. Ano, je vynikající proti pylovým alergiím. V současnosti se jedná o intenzivně zkoumanou rostlinu, protože alergie jsou velkou komplikací života spousty lidí.
Všední zázrak
Žádná exotika, ale ta nejobyčejnější klasika. Kmín. Pro někoho naprostý plevel a zbytečnost, která plave v hrnci s vařenými bramborami „jen tak pro chuť“, nebo se drobí z kůrky chleba. Ve skutečnosti se ale jedná o jednu z nejstarších kořenících položek na světě. Proč? Kmín totiž po tisíciletí pomáhá lidem s trávením, a to i dost nestravitelných věcí. Obsahuje totiž karvon, látku, která potlačuje vedlejší aktivity žaludku. Třeba nadýmání, plynatost a křeče, které obvykle zažijete, když sníte něco, co vám úplně nesedí.
TIP: Voňavoučké koření: Rostlinky, za které se kdysi platilo zlatem
Lidé se naučili, že pokud k připravovanému pokrmu přidají pár usušených semínek, výrazně tím zvýší jeho stravitelnost. Proto se kmín podával i při různých virových onemocněních trávicího traktu a také ve formě odvarů jako pomoc na žaludeční (a menstruační) křeče. Dnes se doporučuje i při nachlazení, protože má schopnost uklidňovat bolavý krk. Vyzkoušejte a uvidíte. Minimálně zjistíte, že ono chlebové „kmínové“ aroma uklidňuje váš podrážděný nervový systém.
Jalovec? Pro každý den
Usušené kuličky jalovce jsou kořením, se kterým si většinou nevíme moc rady. Zvěřinu totiž nedochucujeme každý den, stejně jako zrovna často nevyrábíme domácí gin. Vtip je v tom, že si jím můžete okořenit život jen tak. Tedy pokud zrovna netrpíte zánětlivým onemocněním ledvin nebo nejste těhotné. Jinak se ale nemusíte bránit žvýkat jalovec tempem 5–10 kuliček za den. Provoní váš dech a upraví zažívání. Snižuje zátěž na plicích a je dobrým pomocníkem při chorobách horních cest dýchacích. Je močopudný, takže svým způsobem čistí tělo. Pomáhá od revmatických bolestí. Zkuste jej brát jako „zdravé“ cucavé bonbóny.